Between - 4. kapitola

25. srpna 2013 v 2:43 | Hotaru |  Between


Běžel. Cítil, jak z něj s každým krokem opadá zlost. Nakonec zůstala jen prázdná rezignovanost. Jak je možné, že se mu ze dne na den tolik věcí v životě pokazilo? Co se vlastně stalo? Pořád to nechápal. Jak se přes noc mohlo stát tolik změn.
Přemýšlel, hodně. A když byl někde uprostřed parku, tak se rozhodl.
Říká, že Rena miluje a přesto dokáže jenom koukat a nechat to být? Nic s tím nedělat? Prostě mu to řekne, teď. Dokud má ještě možnost. Baekho sice říká, že by odešel ze skupiny, ale to je naprostá pitomost, kterou ho chce jenom zastrašit. Nemůže se přece sebrat a odejít. Má smlouvu a těžko jim dá smysluplný důvod, proč by mu to měli dovolit. Možná bude chvíli nešťastný, ale on se o něj postará. Tak jako vždycky.
Chová se jako blbec. Tím, že bude nabručený a zlý na všechny včetně Rena tomu přece moc nepomůže. Akorát to ještě zhorší a Rena jim téměř pošle do náruče. O jeho Minkiho se nikdo sázet nebude. Nedovolí, aby mu kdokoli ublížil. Ani on sám svým sobeckým chováním.
Podíval se na hodinky a málem ho trefil šlak, když zjistil, že za hodinu pro ně má přijet auto a dovést je do studia. Dal si do uší sluchátka, pustil hudbu a rozběhl se směr dorm.

***

"No kluci, co tu děláte? Za hodinu tu je auto!" zděsil se, když přišel do obýváku a našel tam všechny koukat se na nějaký seriál v televizi.
Strnul, když si všimnul, že Ren leží s hlavou v Aronově klíně a s jeho rukou na boku, zatímco Baekho, sedící na zemi pod ním, ho držel za jednu ruku. Bože, copak mu to nepřijde divné? Jenom Minhyun, sedící vedle Arona z druhé strany, se tohohle teplého klubka stranil.
Kupodivu svůj vztek překonal rychle - jenom ho to podpořilo v tom, to Renovi říct.
"Cože? To už je tolik?" probral se Aron první a něžně šťouchnul do Rena, čímž ho donutil posadit se. Nastala mela, ve které se všichni rozprchli po svém. Včetně Rena, který byl Jonghyunovým cílem. Ten ho následoval až do jejich společné ložnice.
"Co je?" zeptal se Ren, když zpozoroval leadera, který se skácel na svou postel. Nezabránilo mu to však v tom, začít se převlékat, jakoby nic. Ren se před Jongem nikdy nestyděl - převlékal se před ním běžně a zdálo se, že ani nevnímá, že by to Hyunovi mohlo způsobovat... jisté obtíže. Byl zvyklý to takhle dělat. No, JR na to zvyklý nebyl. Pokaždé to mělo stejný účinek.
"Chtěl bych si o něčem promluvit," začal starší a křečovitě se snažil nedívat se Renovým směrem. Stejně zahlédl kus holé kůže na Renových zádech... rychle odvrátil pohled.
"Ach, jasně. Omlouvám se, JR. Zase jsem tě v noci probudil. Už to neudělám. Zlobíš se na mě, že jo?" začal Ren. Mluvil tak klidně. Jakoby právě Jonghyunovi, který se na něj při jeho slovech otočil, právě neukazoval svá stehna a zadeček, oblečený jen do přiléhavého spodního prádla. Jonghyun tiše polknul a opět odvrátil pohled. Začínal cítit problémy v určitých partiích...
"Nezlobím se na tebe. Já jsem chtěl -"
"Vážně se na mě nezlobíš? Ráno jsi byl u snídaně takový... jiný. Minnie říkal, že jsi se špatně vyspal. Měl jsem výčitky. Opravdu jsi v pořádku?" skočil mu mladší do řeči a skočil k němu do postele. Kulil na něj velké oči v tázavém pohledu, mrkal a mával přitom řasami jako by byl panenka z porcelánu. Tak dokonalý... Jonghyun zamrkal a okamžitě se od něj o kus posunul. Je v jedné posteli s Renem. S Renem jenom ve spodním prádle...
"Ne... nezlobím se na tebe. Vyspal jsem se dobře. Musím jít," vykoktal a rychle se zvednul z postele. Nezapomněl vytáčet pánev směrem od Rena, aby náhodou nezahlédl jeho problém, a dal se na útěk pryč z místnosti, než by udělal něco, čeho bude později litovat.

×××

Zdrceně sledoval Rena ve zpětném zrcátku. Byl tak sladký pokaždé, když jeli v autě. Vždycky seděl doslova nalepený na okýnku a s tak ohromeným výrazem si prohlížel všechno a všechny, co minuli, ačkoli stejnou cestou jezdili skoro pořád. Seděl vedle Minhyuna, takže ho JR mohl pozorovat bez toho, aby se musel rozčilovat. Jediné, na co zbylo místo, byla sebelítost a sebenenávist. Nedokázal mu to říct. Neochránil ho.
Černé myšlenky ho sužovaly celou cestu až do studia, kde se sesunul na pohovku v recepci a pokračoval v přemýšlení. Jen mlhavě vnímal, jak Ren dosedl vedle něj. Zauvažoval, jestli by mu to neměl říct teď, ale potom to zavrhl - nemůže mu to oznámit takhle na veřejnosti, když neví, jak zareaguje. Mohl by z toho být pěkný skandál. Řeknu mu to večer, po focení. Bude to tak lepší.
"Jonghyune?" ozvalo se těsně vedle něho. Cítil, jak se mu Ren pověsil na ruku.
"Hm?" vzhlédnul a podíval se na Rena, který naprosto vykuleně zíral přímo před sebe.
"Koukej tam!" dostal ze sebe mladší přidušeně a pohodil hlavou směrem, kam také zíral. JR následoval jeho pohled. Neviděl tam nic, co by Rena mohlo nějak rozrušit.
"Co?" zeptal se, stále zírajíc před sebe a hledal cokoli barevného, růžového nebo zajímavého, co by Rena mohlo upoutat.
"Ty je nevidíš?"
Podíval se pozorněji. Ano, stála tam skupinka mužů. Předtím si jich nevšiml. Až teď. O koho jde poznal v moment, kdy se jeden z nich při divoké gestikulaci pootočil směrem k nim. Zrovna v ten moment ze sebe Ren dostal přidušené zakňučení a pověsil se Jonghyunovi ještě víc kolem ruky.
"Jsou to oni," prohlásil Ren tónem, který normální člověk použije, pokud mluví o něčem posvátném. Znělo to téměř rituálně.
"Všiml jsem si."
"Nemůžu uvěřit, že jsme je tu potkali. To je náhoda -"
Zarazil se uprostřed věty a z hrdla se mu vydralo vysoko posazené zapištění, načež se chytil za pusu, zrudnul jako rajské jablíčko a až bolestivě stisknul leaderovu ruku.
"To je on! To. Je. On."
"Kdo on?" zeptal se JR, kterého tohle Renovo chování trochu vyvádělo z míry.
"On!" zopakoval Ren, naprosto mimo sebe. Oči přilepené na osobě, kterou Jonghyun ani neviděl, přes hlavu jejího kolegy. Podle Renovi reakce začínal mít tušení...
"Leeteuk. Dva metry ode mě stojí Leeteuk," vyhrkl Ren, spíš pro sebe, než pro kohokoli jiného, a potvrdil tak veškerá tušení staršího. Samozřejmě, ačkoli byl Ren v Korei skoro stejně slavný jako druhý muž, tak si nemohl odpustit záchvaty v jeho přítomnosti. Bylo vidět, že mu je teprve sedmnáct.
"Proč za ním nezajdeš?" zeptal se starší nechápavě. Ren se na něj otočil. Jeho pohled dával jasně najevo, že si o něm myslí, že se zbláznil.
"Jít za ním? Proč bych to dělal?" zeptal se pohoršeně a znova se vrátil k pozorování skupinky kluků.
"A proč ne? Jsi přece taky zpěvák," připomněl mu JR a vlídně se na něj usmál. Jak moc sladký byl, když se takhle choval. Bylo to takové malé koťátko. Miloval, jak se uměl radovat z každé maličkosti. Jak mu všechno přišlo zajímavé a jak ho všechno udivovalo.
"Já za ním přece nemůžu jít... ani nevím jestli mu mám říct ahoj nebo dobrý den," zhrozil se Ren nad jeho nápadem.
JR neodpověděl. Jenom sledoval Renovu rozpolcenost - jak jeho nutkání jít se pozdravit bojovalo s jeho stydlivostí. Viděl, jak nervózně poposedává, jeho prstíky se mu do ruky zatínaly pořád víc a víc. Rozhodl se, že mladšího nenechá dál se trápit.
"Pojď, Minki," řekl pouze a chytil ho za ruku. Sebejistě překonal tu krátkou vzdálenost, která ho od té hlučné smějící se kupy kluků dělila a táhnul za sebou Rena, který se za ním nejistě krčil. Trochu znejistěl, když se na něj upřel pohled asi šesti mužů, ale za žádnou cenu to před Renem na sobě nedal znát.
"Ahoj," pozdravil. Ren za ním stejné slovo pípnul jako ozvěna. Několik dlouhých vteřin bylo nepříjemné ticho. Za tu dobu si stihl přeměřit všechny přítomně a snad je i správně zařadit. Očividně byli před chvílí na focení, protože na sobě měli všichni hodně odvážný make-up. Ticho začínalo být opravdu hodně nepříjemné. Jonghyun si v duchu začal promítat jména, která do něj do kotě po jeho boku pořád hustilo, a přiřazovat je k tvářím, aby náhodou neplácl nějakou kravinu. Leeteuk, Sungmin, Eunhyuk, Donghae, Siwon a -
"Ahoj! Vy jste z Nu'est, že jo? Jasně, že jste. Znám vás. Jdete se fotit?" prolomil ticho Heechul a vrhnul se k nim s úsměvem od ucha k uchu. Ren na něj koukal, očividně trochu vyvedený z míry jeho hlasitostí a gestikulaci. Rychle mrkal, jakoby potřeboval vstřebat, kde se tu tak rychle vzal.
Zdálo se, že Heechul prolomil ledy, protože všichni přítomní Junioři se na ně usmáli a začali něco vykládat. Překřikovali se a často se opakovali. Není snad nutné podotýkat, že JR z toho všeho nestihl zachytit ani polovinu, ačkoli si byl jistý, že od Heechula, který mluvil ze všech nejhlasitěji, slyšel každé slovo.
Povídaní s kluky nemělo dlouhého trvání - brzy pro ně přišla jakási žena, že musejí jít na plac a tak se všichni rozloučili a odebrali se pryč. Jediné, co po sobě nechali byla třeštivá bolest hlavy. Jonghyun si byl jistý, že za všechno může ten nejhlasitější a nejupovídanější člen skupiny - a to Heechul.
Na nějakou bolest hlavy zapomněl, když se na něj otočil Ren, který v tom všem zmatku stihnul prohodit pár rozpačitých slov s Leeteukem. Nyní zářil jako žárovka a usmíval se jako sluníčko.
"Já jsem právě mluvil s Leeteukem. Díky, Hyunnie!" zašveholil a běžel se se svým úspěchem pochlubit mrzutému Baekhovi a Aronovi s Minhyunem, kteří si něco šuškali v koutě místnosti.
 


Komentáře

1 Y.T. (^▽^)ゞ゛ Y.T. (^▽^)ゞ゛ | E-mail | 25. srpna 2013 v 15:50 | Reagovat

Kyaaa! Teukie! *nadšeně piští*
Takový pěkný překvápko. Dílek byl suprovej. V jedný pasáži jsem si řikala co se to tam sakra děje? :D :D Ale to neni nic ve zlym, naopak jak řiká strýček.. pak má příběh fakt hloubku.Muhehehe. :D
Je fakt, že občas bych Rena čapla za flígr a třásla s nim se slovy probuď se a čum koho máš před sebou. :D Pak by se náš nebohý leader nemusel tak trápit že? Ale na jednu stranu ta starost jenž se týkala jeho spánku, to bylo hezký. :)
Suprově jsem si čtení kapitoly užila. Tešim se na pokračování a díky za tvojí práci! s každým dílem je to lepší a lepší. ;)

2 luczaida luczaida | E-mail | Web | 25. srpna 2013 v 17:38 | Reagovat

Aby ještě Ren nebyl s Leeteukem, JR s Heechulem a Baekho s Aronem.. :D

3 Karin_Kim55 Karin_Kim55 | Web | 25. srpna 2013 v 19:28 | Reagovat

Reníku... co to má jako znamenat? ty jsi nám tajně zamilovaný do Teukieho?! o.O to teda ne... otevři ty svoje psí kukadla a podívej se na Jonghyuna!! ><

4 Barica Barica | E-mail | Web | 25. srpna 2013 v 23:19 | Reagovat

Yaaay, já VĚDĚLA, že tam bude Chul! Hahahahaha, ten skrček se fakt nacpe všude! xDDD
A samozřejmě je hvězdou situace, muhehe! Bolest hlavy ignorujme. JR prostě není zvyklej. Narozdíl ode mně a zbytku SuJunů. xDD
Ale doufám, že za á to JR Renince co nejdřív řekne a za bé nebude Reninka hysterčit! Nechceme žádná zlomená srdíčka, no ne? ^^

5 Yuki Yuki | Web | 26. srpna 2013 v 0:39 | Reagovat

:DDD Pobavilo mě to.. V určitých pasážích jsem měla výtlem jak králík, co právě vzlétl a uletěl tak nenažrané lišce.. Nic, valím blbosti. Líbí se mi to. Moc se mi to líbí. Teplé klubko... ^^ umřuu! :D A já jsem věděla že s tím Minhyunem to bude trochu vážnější.. že tam bude mít svou roli. Doufám, že pěkně prošukanou roli :D *padla* všeci! Všeci si to rozdejte a nezapomeňte to hlavně natočit a poslat v HD kvalitě Yukině, která  chce další díl!! :D Je to jasné?

6 Hatachi Hatachi | 27. září 2013 v 21:38 | Reagovat

Muhííí...to bylo naprosto dokonalý.
Líbí se mi to...moc se mi to líbí.
Mě se nezdá, že by byl Chulí až tak moc hlučný, holt na to Minki a spol nejsou zvyklý. Nám a ostatním ze SuJu to ani nepřijde...
Z NUEST se mi zrovna nejvíc líbí Baekho, ale v téhle povídce je jako největší nadržené hovado. Mrzí mě to, ale smířim se s tím. Snad si to s tim Minkim ještě rozmyslí...
To samé platí i u Arona. Přeci jen Aron není až tak zlý, přeci by Minkimu vědomě neublížil...
No...já Rena vůbec nemusim, jako jediného ze skupiny, ale tahle povídka se mi fakt moc líbí.
Moc se těšim na další díl.

7 Karin Karin | 4. května 2014 v 21:09 | Reagovat

Ten je tak zlatej jestli mu ty dva ublížej tak je vlastnoručně vykastrují. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
TOPlist
Follow on Bloglovin

since 1.6. 2013