Broken butterfly - 11. kapitola

21. srpna 2013 v 3:25 | Hotaru |  Broken butterfly (staré)
Další kapitola Broken Butterfly. Opět u Minha a Keye. Já ty dva miluju. Opravdu. Oba. Ale Jonghyuna a Minnieho miluju víc. Což mě dovádí k jedný historce.
Dneska si tak v klidu sedím u babičky u pc a poslouchám si k-pop do sluchátek, když v tom přijde můj malej bratránek, kterýmu je osm, a začne šmírovat. No, dopadlo to tak, že jsem mu dala jedno sluchátko a tančil na RingDingDong od SHINee... potom tam pustím Lucifera a co se nestalo, že? Prosím pěkně, mi máme prostě Minnieho v genech. Bratranec se do něj zakoukal, říká že je moc krásná... to že jsem mu tam asi dvacet minut vysvětlovala, že to je kluk (a dokonce se oháněla fotkama a tak) nebere na vědomí. Prostě Taemin je krásná... Buďme rádi, že neviděl Rena :D
... To odbočuji, hodně. Užijte si další kapitolu... na konci je trochu (hodně) přeslazená, ale tak co :D Měla jsem náladu na to napsat něco přeslazeného, takže mi za to prosím neubližujte.



"Já... dáš si něco k pití nebo tak?" zeptal se. Netušil, jak by se měl chovat. Cítil se, jako by byl zase puberťák, ačkoli jím nebyl už hodně dlouho.
Key mu neodpověděl. Jenom se na něj usmál a vydal se do obývacího pokoje, kde se spokojeně usadil na pohovce. Minho ho následoval, ale ve dveřích se zastavil.
"Chceš teda něco -" začal.
"Minho, já přišel za tebou. Nepřišel jsem se sem najíst nebo napít," odpověděl mu Kibum a červenajíc se sklopil pohled. Nechtěl promarnit ani minutu, kterou mohl s Minhem strávit... o samotě. Nervózně si pohrával s knoflíkem vlastní uniformy. Polilo ho horko, když si uvědomil, že je se starším v domě opravdu sám. Zaplavila ho vlna nejistoty.
Minho se pousmál. Tak jeho malé koťátko je z něj nervózní? Opravdu? Nad hlavou se mu objevily pomyslné růžky. Nejspíš by mu k té nervozitě měl dát důvod, že? Rychle překonal vzdálenost, která ho dělila od pohovky. Téměř neslyšně dosedl vedle Keye. Neudržel uchechtnutí, když sebou mladší blonďáček trhnul a plaše k němu vzhlédl jenom proto, aby mohl zase rychle uhnout pohledem.
Minho nemohl odolat. Něžně kolem světlovláska přehodil paži, aby si ho mohl vytáhnout do klína. Key slabě vypískl a začal křečovitě drtit Minhovy dlaně ve svých prstech. Srdce mu tlouklo jak splašené.
"Opravdu jsi mi chyběl, víš," zašeptal starší z nich, zatímco si pokládal hlavu na světlovláskovo rameno. Něžně se mu otřel tváří o krční tepnu. Mohl cítit, jak divoce pod tou bělostnou dokonalou kůží tepe krev. Cítil, že je Kibum nejistý. Třásl se, v rukách žmoulal svou uniformu.
Minho se znova mazlivě otřel o jeho krček a vyhledal ty dvě malé dlaně. Propletl si s Keyem prsty, palci mu po rukách něžně kreslil neurčité ornamenty.
Nikdy by do blondýnka neřekl, že se v jeho přítomnosti bude chovat až takhle stydlivě. Normálně to byl sebevědomý drzý kluk, který nikdy nevěděl, kdy držet jazyk za zuby. S ním byl spíš tichý, roztomilý a nervózní, svolný souhlasit s čímkoli, co by Minho navrhl.
"Za jak dlouho se má vrátit Taeminnie?" zavrtěl Minho kamsi za Keyovo ouško. To místečko nezapomněl obdařit letmým polibkem. Kibum se zachvěl. Cítil, jak se mu zježili chloupky na krku.
"Asi za -" začal nejistě a zajíkl se, když ucítil, jak Minho přejel jazýčkem po jeho oušku, načeš ho do něj jemně kousnul. Kibummieho tělem se rozlil příjemný elektrizující pocit. Plaše zatěkal pohledem po tváři staršího a potom si, rudý jako jablíčko, položil hlavu na Minhovo rameno, aby mu umožnil lepší přístup ke svému krčku a oušku. Přišel si tak... trapně, lacině... ale nemohl udělat jinak.
"Asi za - za tři hodiny," zopakoval. Zdálo se mu neskutečné, jak ho pouhá Minhova přítomnost rozptyluje. Nebylo skoro možné, dát dohromady jednoduchou větu. A to se zatím nic nedělo... zatím.
"To je spousta času, že ano, Bummie?" zašeptal Min tónem, ze kterého Kibumovi naskočila husí kůže. Potom se sklonil a přejel rty po tom poodhaleném sametu. Něžně líbal krk mladšího chlapce. Sem tam ho stiskl zoubky proto, aby to místečko potom mohl ošetřit jazýčkem.
"Uhn," zamrčul Key na potvrzení Minhových slov. Drtil jeho dlaně ve svých. Minho si jednu svou ruku osvobodil z jeho sevření a vklouzl s ní pod jeho uniformu. Konci neposedných prstíků mu jemně přejížděl po bříšku, zatím si nic víc nedovolil. Rty se z krčku opět přemístil k oušku mladšího.
Key si zkousnul rtík. Zarazil se, když se vzduch, který unikl z jeho rtů, přeměnil v tichý vzdech. Cítil, že zase začíná rudnout a kousnul se do rtu o něco silněji, čímž další vzdychnutí úspěšně udusil v sobě.
Minho se mu začal letmými polibky dostávat k rtíkům, rozepínajíc jeho sako od školní uniformy, kterou mu poté šikovně stáhnul, přičemž si ho na klíně přetočil čelem k sobě. Pohled na mladšího ho odzbrojil - Key, zarudlý v obličeji, vehementně si kousal ret, chvěl se. Pohledem skenoval vlastní ruce položené na Minhově hrudi, dlouhé řasy se mu chvěly.
"Podívej se na mě," zašeptal Minho a prsty vklouzl pod Keyho košili a začal hladit jeho dokonalou hebkou kůži na zádech. Řasy jeho zlatíčka se zachvěly o něco víc a potom se zvedly a odhalily tak Minhovi nádherná očka s nepřítomným zamlženým pohledem.
Minho se pousmál. Jak moc tohle štěně miloval... jednou rukou vyklouzl zpod košile a odhrnul Keyovi vlásky z čela.
"Miluju tě," zašeptal. Nedal mladšímu možnost mu odpovědět, protože se něžně přisál ke Kibumovým rtíkům. Líbal ho zlehka, jakoby se mu snad mohl každou sekundou rozpadnout v náručí. Věřil by tomu, že to je možné. Cítil, jak se mladší celý chvěje. Polibky mu oplácel jen váhavě, jakoby se snad nikdy předtím nelíbal, ačkoli Minho věděl, že to není pravda.
Mladší se konečně trochu osmělil. Jen váhavě zvedl paže a obmotal je Minhovi kolem krku, přitahujíc si ho ještě blíž. Celý se na něj natiskl a začal mu polibek oplácet vehementněji, než doposud. Přenesl váhu, aby se k Minhovi dostal ještě blíž, přičemž se otřel o jeho rozkrok. Náhoda? Ne, to štěně to udělalo naprosto úmyslně.
Minhovi ze rtů unikl tichý vzdech, Key ho spíš cítil na svých rtech, než slyšel. Starší se vrhl na jeho rtíky s novou dravostí. Vsál jeho spodní rtík, chvíli si s ním pohrával, a potom ho stiskl v zubech, až mladší syknul. Bolavé místečko jemně obkroužil jazýčkem, jakoby chtěl svůj předchozí čin odčinit. V prstech pevně sevřel boky a přitáhl si ho ještě blíž. Začal se mladšímu dobývat do pusinky, nemusel se snažit moc dlouho - Key ho tam pustil víc než jenom ochotně. Prošmejdil každý kout úst mladšího, přejel po dokonalých zoubcích, pohladil patro.
Minho rukama sjel na Keyho bříško. Začal se dobývat pod jeho košili a nezapomněl se u toho rozčilovat, který magor vymyslel knoflíky. Třesoucími prsty se mu knoflíčky rozepínali jen stěží, ale nakonec to dokázal a stáhnul z Keyho i košili, která letěla na zem kamsi za sakem.
Minho se od mladšího nepatrně odtáhl, aby si ho mohl lépe prohlédnout. Jeho tělo bylo tak... křehké. Jemné, něžné, tak nádherně tvarované. Hubené, možná trochu zženštilé, ale to měl Minho rád. Sametová kůže byla bez jediné chybičky, bělostná, až na dvě drobné tmavé bradavky. Nemohl se té nádhery vynadívat. Opatrně se mladšího dotknul, něžně, jako by se bál, že se mu rozplyne. Nerozplynul se. Pořád mu obkročmo seděl na klíně, třesoucí se, přerývavě dýchající.
"Jsi tak nádherný," zašeptal, spíš pro sebe, než pro druhého. Z úst mladšího se vydralo jenom jakési zakňučení, když se Minho náhodou otřel o jeho bradavku. Už to nevydržel - prudkým pohybem se přetočil, čímž Keye povalil na pohovku a vyhoupl se nad něj. Naposledy se pokochal tím pohledem a potom se sklonil, aby mohl Kibuma letmo políbit na rty. Mladší mu okamžitě zabořil prstíky do vlasů. Minho opět začal ochutnávat Keyovu pusinku. Jeho ruce mezitím zkoumaly tu novou odhalenou kůži, putovaly po vystouplých klíčních kostech, přes hrudník až k propadlému bříšku, které pohladil a poté se jednou rukou vrátil zpátky nahoru, aby mohl v prstech stisknout bradavku, zatímco druhou začal zápasit s páskem.
Key se zarazil. Miloval Minha, miloval jeho doteky, které byly tak příjemné... ale dech se mu zadřel v hrdle, když si uvědomil, že ne všechno je tak nevinné, jak to vypadá. Sám cítil, že narůstající vzrušení začíná působit na některé části jeho těla... Minho na tom byl určitě podobně. Stuhnul. Začínal se docela bát toho, co mělo přijít. Možná by měl Minhovi říct, že ještě nikdy...? Ne, bylo by to potupné. Minho by mu neublížil... bude to v pořádku. Nemá se čeho bát.
Min se přisál na blonďáčkův krk. Ze začátku ho líbal jemně, ale později přitvrdil a přidal zoubky. Byl si skoro jistý, že mu tam zanechá značku. Bylo mu to fuk. Jediné na co se soustředil bylo to, že se mu konečně podařilo dobýt se pod Keyův pásek. Rozepnout knoflík a zip už byla hračka. Na krátkou chvíli se odtáhl, s úmyslem mu kalhoty stáhnout úplně, ale zarazil se při pohledu do tváře jeho zlatíčka.
"Copak?" zeptal se při pohledu do těch nádherných, momentálně vykulených očí. Key vypadal trochu... rozhozeně.
Přehodil si paži přes obličej. Nenáviděl se za to, že se tak hloupě prozradil a pokazil tuhle chvíli. Raději by se propadl, než aby přiznal, co ho trápí. Neřekne mu to. Raději počká na zázrak... třeba na to, až tu náhle zničeho nic umře nebo se propadne do sklepa.
"Ty mi to nepovíš?" zeptal se Minho, který se musel pousmát nad gestem mladšího chlapce. Tak on se mu schovává, jo? Neodolal a využil své momentální pozice - seděl obkročmo na Keyovi, takže mu znemožňoval jakýkoli větší pohyb - a začal ho lechtat. To štěně ze sebe vydalo přidušený výkřik a trhlo sebou. Okamžitě mu na celém těle naskočila husí kůže.
"Nech toho!" zavrčel Kibum. Minho se okamžitě stáhnul a políbil svoje zlatíčko jemně na rtíky.
"Tak už mi povíš, co se děje?" zeptal se znova. Upíral pohled do těch dvou nádherných očí a Key věděl, že mu odpoví. Tomuhle pohledu se nedalo vzdorovat...
"Já -" začal. Vůbec nebylo lehké mu něco takového říct. Cítil, že začíná rudnout a to ze sebe ještě nevypravil ani slovo. "Já ještě - já jsem... Chci říct, že já -"
Doufal, že to Minhovi dojde. Jeho nechápavý pohled ho přesvědčil o opaku. No, zdálo se, že ne.
Zhluboka se nadechl. "Ještě jsem s nikým... ještě jsem s nikým nebyl... tahle. Víš já - no, já..." blekotal a doufal, že ho starší muž pochopí. Ruka, která mu přejížděla po odhaleném hrudníku mu v přemýšlení a formulování vhodných slov opravdu moc nepomáhala.
Minho se v duchu musel rozplývat nad rozpaky mladšího. Líbilo se mu, jak ho jeho doteky vyvádějí z míry. Jak po něm háže nervózními pohledy. Nechápal ovšem, co se mu snaží říct. Možná za to mohl fakt, že se člověku moc dobře nepřemýšl, když se pod ním chvěje jedno polonahé uke? Asi ano.
"Minho... já... ještě jsem s nikým nikdy..." zašeptal Kibum a zrudnul ještě o odstín víc. Nechápal, proč má problém to jediné slovo vyslovit. Až moc se za ten fakt styděl. Nevydržel sílu Minhova pohledu a rozpačitě uhnul očima.
Minhovi při tom gestu jakoby svitlo.
"Neříkej mi, že ses ještě s nikým nemiloval?" vypadlo z něho dřív, než to stihl zastavit. Nejspíš tím mladšího uváděl do rozpaků, protože zrudnul tolik, že se Minho divil, že mu krev neteče ušima a jenom nepatrně přikývl. Min se zděsil sám ze sebe... on ho tu málem ojel na pohovce v obýváku, když je to jeho poprvé? Bože!
"Proč?" zeptal se. Až poté mu došla pitomost jeho otázky. "Chci říct - jakto? Myslel jsem, že když jsi kamarádil s Taeminem, tak už to máš dávno za sebou. Teda... oba známe Taemina... tím nemyslím nic zlého, ale prostě víme, jak to s ním bylo," koktal Minho, naprosto vyvedený z míry. On se tu na něj vrhne jak nadržené psisko a on chudinka nikdy s nikým nebyl. A co on mu nabídne? Rychlovku na gauči?
"Chodil jsem se s ním bavit, ale nikdy jsem nezacházel tak daleko jako on," pípnul Kibum. Pořád rozpačitě klopil pohled. Teď už se Minhovi nikdy nepodívá do očí. Jinak by musel umřít studem.
Min se odtáhl od mladšího a nevesele se zasmál. Sklonil se na zem a popadl košili, kterou Kibumovi vrazil do ruky. Ten se začal strnule oblékat. To gesto zabolelo. To ho tím naštval? Vždyť za to přece nemůže... nebo ano? To mu tak záleží na tom, jestli má Key nějaké zkušenosti nebo ne? Co když už ho nebude mít rád? Co když ho od sebe odstrčí jako před lety? Všechno pokazil... zase. Sakra!
"Keyi? Copak?" zeptal se Minho. Moc dobře viděl Bummieho skelné oči, svěšené koutky a provinilý pohled.
"Zlobíš se?" vypadlo z mladšího. Zdál se být zdrcený.
Minho se v duchu praštil do čela za své chování. Samozřejmě, že Key musel dojít k tomuhle závěru, když se od něj tak chladně odtáhl...
Natáhnul se na pohovku vedle Kibuma a přitáhl si ho do náruče. Key se k němu okamžitě spokojeně přitulil.
"Jenom na sebe," zavrněl Minho a odhrnul Kibummiemu vlasy z čela.
Chlapec k němu zvedl tázavý pohled.
"Proč na sebe?" zeptal se. Nerozuměl tomu.
"Protože jsem to měl vědět. Možná jsem romantický blázen, ale nechci si tě poprvé vzít takhle... ne když máme tak málo času a už vůbec ne na pohovce. Proč jsi mi to neřekl?"
Políbil ho na čelo. Kibum se ušklíbl. Měl tendenci si nafackovat. Jak si mohl myslet, že by se mu Minho smál?
"Bál jsem se, že se mi budeš smát..." odpověděl upřímně. Přesvědčil se akorát tak o tom, že nahlas jeho domněnky znějí ještě debilněji, než když si je říkal jenom pro sebe.
"Proč bych se ti smál?" vykulil Minho oči.
Key sklopil pohled. Přišel si teď tak trapně... cítil se, jakoby si ani nezasloužil místo u Minha v náručí. Pochyboval o něm a to neměl... cítil, jak ho zase začínají pálit oči. Bože, co se to s ním děje? Je snad holka, aby pořád brečel? Minho na něj má špatný vliv.
"Ty pláčeš?" zeptal se Minho skoro zděšeně a sledoval kapičky slané vody, které se objevily na řasách jeho přítele. Kibum jenom zavrtěl hlavou - věděl, že by ho hlas zradil. Raději se přitiskl k Minhovi ještě pevněji, co kdyby se nakonec rozhodl, že si jeho společnost nezaslouží, že?
"Blázínku, kvůli tomu přece nemusíš plakat," zasmál se Minho, ačkoli ho slzy mladšího doslova děsily. Znova si uvědomil věkový rozdíl mezi nimi. Přišel si jako pedofil, co chce třináctiletou holku okrást o věneček. Nebo jako vrah malých koťátek.
"Nezlobím se na tebe. Je normální, že máš strach. Měl jsi mi to říct... můžeme počkat. Opravdu je to v pořádku... neplakej už," usmál se na něj a palcem setřel ty horké krůpěje, které už stihly zradit Keye, vytéct ven z očí a ukázat se celému světu. Nebo minimálně Minhovi.
"Vážně se nezlobíš? Já vím, že to všechno akorát komplikuju... máš spoustu práce a ještě starosti o Minnieho a já tě okrádám o zbytky času, které máš a ještě ani nejsem schopný... já..." plácal Kibum všechno, co ho trápilo. Cítil se, jako by pro Minha byl jenom přítěží, závažím, které ho táhne dolů. A ani mu za jeho pozornost nedokázal dát něco tak banálního, jako svoje tělo...
"Bummie, miláčku," zašeptal pouze Minho a znova ho políbil na čelo, tisknouc si ho k sobě ještě blíž. "Je hezké, že máš o mě starosti, ale jsem v pohodě, opravdu. Nemusíš se tím zatěžovat. A už vůbec neplakej."
"Takže se nezlobíš?" ujišťoval se Kibum, zatímco se odvážil podívat do Minhových očí. Viděl v nich jenom něhu a lásku, ani stopy po zlobě.
"Nezlobím," ujistil ho starší a věnoval mu polibek na špičku nosu.
"Opravdu?"
Minho neodpověděl. Pouze se mladšímu znovu přisál na slaďoučké rtíky. Byl to něžný, skoro dětsky nevinný polibek. Přesně takový, jaký byl i Kibum.
"Miluju tě, Kibume," zašeptal Minho, když se od mladšího na okamžik odtáhl pro nedostatek vzduchu.

"Taky tě miluju," odpověděl mu mladší. Byl si vědom toho, že kdokoli jiný, než jeho Minho, by za ním právě zabouchnul dveře. Ale Minho to neudělal. Cítil se tak speciální, že si Minho vybral zrovna jeho... Nechal se znova políbit a přitiskl se k Minhovi ještě blíž.
 


Komentáře

1 luczaida luczaida | E-mail | Web | 21. srpna 2013 v 14:28 | Reagovat

Jeho Minho... to zní tak hezky ^^

2 Barica Barica | E-mail | Web | 22. srpna 2013 v 14:40 | Reagovat

Ano, je to něco jiného, než co jsem čekala, ale o to víc se mi to líbilo... Přijde mi od to od Minha strašně správné :) On je takový gentleman ^^
No těším se na další kapitolu způsobem naprosto nehorázným! :D

3 Karin_Kim55 Karin_Kim55 | Web | 22. srpna 2013 v 22:14 | Reagovat

já se tak těšila na Jonghyuna s Taeminiem.. v.v no.. ale mohla jsem to tušit.. ale tohle bylo tak ňuňatý!! x3
to byl Taemin tak hrozný, že si Minho myslel, že by "zkazil" i Keye? o.O
to bych tvého bratránka chtěla vidět. :D

4 Kyuu & Jungie Kyuu & Jungie | Web | 23. srpna 2013 v 11:05 | Reagovat

Bože! ^^ tuhle povídku jsem zhltla jedním hltem (četla jsem to až do jedné hodiny a to už jsem nemohla komentovat! :D)...*_* hrozně se mi líbí jak píšeš, jak to všechno je takové ňuňaté! :3 hodně se mi líbí ta spojitost mezi Minhem a Keyem! ^^ a taky mezi JongHyunem a Teaminem! *q* vážně se ti to daří..teď si ze mě udělala závisláka na téhle povídce! ^^ Normálně si mě nakopla dopsat mou rozepsanou jednorázovku o Bangovi a Himíkovi ( ano zase oni :3 ^^; a proč je tu Himík taký zlý?? T_T on taký není! :'( :D) a až to dopíšu, navnadila si mě, abych napsala něco o SHINee..jako to jsem měla v plánu už dříve, ale dostala jsem lepší nápad na povídku! ^^ :3 *_*

Prosím..chci další! ^^ Moc moc moc moc! ˇ^ˇ :D

5 Kyuu & Jungie Kyuu & Jungie | Web | 23. srpna 2013 v 11:06 | Reagovat

[4]: moje sestra (jsou jí tři) ujíždí na písničce od B.A.P No mercy! vždy na mě.."Pusť Bum bum klap!" x'D a pak se u té písně různě kroutí a když tam zpívají bum klap...tak zpívá s nimi :'DDDDDDDD

že by tvůj bratránek se taky zamiloval do Taemina? *_* on je takový roztomiloučký :D

6 Y.T. (^▽^)ゞ゛ Y.T. (^▽^)ゞ゛ | E-mail | 23. srpna 2013 v 11:21 | Reagovat

Kruciš, jako já absolutně nestíham.. :( :D
Ale bože, ten díl.... Vhuáááááá, joo dočkala jsem se. Miluju tě! :D Tak nějak nevin co psát, páč bych se pořád jenom opakovala, ale z každýho dílu jsem tak nadšená, že mám vánoce několikrát v roce. Muhuhuhu... :D
A tvůj bratránek je týpek.. :D Nezbývá mi nic jiného než souhlasit, že Taemin je opravdu "krásná". :D :D

7 Kain Kain | 3. května 2014 v 22:03 | Reagovat

Minho je zlatičko když se tak krásně zachoval. :-P

8 S c a r s S c a r s | Web | 4. května 2014 v 18:53 | Reagovat

Pure Kibum, tohle mě vůbec nepřekvapuje :D ale stejně bych se vsadila, že Minho se o jeho poprvé pěkně postará :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
TOPlist
Follow on Bloglovin

since 1.6. 2013