Thanatos - 4. kapitola

12. října 2013 v 18:42 | Hotaru |  Thanatos
Znáte ten pocit, když chcete něco napsat, ale jste hrozně líní otevřít si program a psát? Když víte, co chcete napsat, ale nejste schopni to na ten papír hodit? Je to strašně frustrující T-T Předtím, než program otevřu mám hlavu plnou slov... poté mi všechna jako mávnutím kouzelného protku zmizí.
Nakonec jsem ze sebe ale vytlačila aspoň tuhle kapitolu. A taky si - zatím do šuplíku - píšu krátkou drabble sérii... Každopádně si kapitolu užijte.




Zavrčí a přetáhne si peřinu přes hlavu. Co ten chlap v tý kuchyni dělá, že to vydává takové zvuky? Ještě chvíli se snaží znovu usnout, ale nakonec to vzdá. V tomhle hluku se prostě spát nedá. Zvlášť, když mu po tom, co skoro do rána plakal, třeští hlava.
Posadí se a opět zalituje, že není doma. Kdyby byl doma, tak by si mohl dovolit provést krevní mstu na komkoli, kdo by ho probudil. Tady bude muset držet pusu a krok.
Má žízeň, měl by vstát a jít se napít. A možná by se mohl zeptat, jestli se může umýt... přeci jenom je tu už docela dlouho. A taky by mohl požádat o čisté oblečení. Když už mu ten podivín tak kladl na srdce, že mu nechce ubližovat, tak ať se stará.
Se spokojeným ďábelským úšklebkem se nejistě postaví na nohy. Pomalu se vydá ke dveřím. Ta hlava ho bolí vážně hodně. Tak by na seznam požadavků mohl přidat i nějaký ten prášek. A taky se mu celý svět trochu motá...
Otevře dveře a do nosu ho udeří vůně linoucí se z kuchyně. V krku cítí známou pachuť žaludečních šťáv. Neváhá a okamžitě se spěšně vydá ke koupelně. Třesoucí se nohy ho sotva nesou, ale on spěchá. Nesmí ukázat, že mu je špatně.
Ignoruje Thanata, který něco dělá v kuchyni, oblečený v teplácích a vytahaném triku, i s jeho nechápavým pohledem a profičí kolem něj do koupelny jako namydlený blesk. Jen tak tak za sebou stihne prásknout dveřmi a sesunout se k záchodové míse.
Siwon se zamračí, když vidí naprosto zeleno-bílého Heechula běžet do koupelny. Všeříkající zvuky, které přijdou potom, ho donutí se zamračit ještě víc. Tenhle kluk je ten nejproblémovější... svěřenec, kterého má. S hlasitým povzdechem vypne vařič a ujistí se, že se mu nikde nic nepálí.
Nejistě dojde až ke koupelně. Má o toho chlapce strach, ale zase mu nechce narušit soukromí...
"Chule? Jsi v pořádku?" houkne a vrhne nejistý pohled na dveře. Cítí se... docela bizarně. Docela nechápe, proč se chová, jako by tu v roli toho uneseného byl on. Je přece v jednom ze svých bytů, tak proč se chová jako u cizího?
"Ne, vůbec nejsem v pořádku. A ať tě ani nenapadne dotknout se těch pitomých dveří, slyšíš?!" ozve se zevnitř přidušeně, přesto značně nebezpečně.
Siwon si Heechula okamžitě zařadí do kategorie obětí - čím více zoufalý, tím více agresivní. Jo, takoví jsou nejproblémovější. Problémovější jsou už snad jenom ti, kteří se mu tu naprosto zhroutí a odmítají jíst, pít nebo i dýchat.
Ještě chvíli čeká za dveřmi a respektuje tak Heechulovo přání, ale vzdá to, když je vevnitř příliš dlouho ticho.
"Jdu dovnitř," oznámí pouze a rázně vezme za kliku. Naskytne se mu pohled na trávově zeleného Heechula, který se oroseným čelem opírá o dlaždičky a zdá se, že dokonce nemá sílu si stěžovat, proč ho neposlechl. Z čehož Siwon, který Heechula ani v nejmenším nezná, ale tímhle si je docela jistý, usuzuje, že to je hodně špatné.
"Jsi v pořádku?" zeptal se vyděšeně a rychle překonal místnost.
"Páni, celý hoříš," podivil se potom, co se dotknul Heechulova čela. Viděl, že se Hee snaží mu uhnout, ale jeho osobní svobodu nyní ignoroval - zdraví je přednější.
"Na to bych bez tebe nepřišel," protočí oči mladší a jeho rty se i přes veškerou nevolnost stočí do arogantního úšklebku. Oba muži vědí, že není upřímný.
"Já - myslím, myslím, že tě odnesu do postele," prolomil po chvíli ticho Siwon, který si tak úplně nebyl jistý, jak se zachovat. Věděl, že Heechul jeho péči odmítá a také věděl, že by mu vůbec žádnou péči poskytovat neměl... když on si prostě nemohl pomoct.
"Já tam dojdu," odporoval Heechul pomalu ještě dřív, než Siwon stihl dokončit větu. Rukou se zapřel o dlaždičky a pokusil se vytáhnout na nohy. Chvíli se zdálo, že to půjde, ale jeho třesoucí se nohy ho zradily a on byl nucený se zachytit za Siwonovu paži, pokud si nechtěl rozbít obličej.
Siwon to čekal, a tak si chlapce rovnou bez váhání vytáhnul do náruče. Naprosto ignoroval Heechulův uražený pohled, kterým ho propaloval. Nebyl zvyklý na to, že by něco nebylo po jeho nebo že by si někdo dovolil ho nějak potupit. Tady se mu to stávalo pořád.
Byl si vědom toho, že nemá sílu na to, aby Siwonovi nějak vynadal nebo svůj nesouhlas ukázal nějak jinak, a tak ho prostě probodával nenávistným pohledem. Musel uznat, že jeho pohledu vydrží vzdorovat celkem dlouho. Vlastně hodně dlouho. Ryeowook by už touhle dobou běžel za Yesungem a celý hysterický by po Heem chtěl, aby toho nechal.
Přes veškerou tu hrdost, kterou si za každou cenu chtěl udržet, nemohl zabránit úlevnému vydechnutí, když se jeho hlava opět dotkla polštáře. Jeho žaludek rozhodně přivítal horizontální polohu. Byl tak vyčerpaný, že se nezmohl ani na to, aby Siwona časoval kousavou poznámkou potom, co ho přikryl peřinou se stejnou starostlivostí, s jakou to dělají mámy svým dětem. Poté Heechulovi věnoval jeden neupřímný povzbudivý úsměv a vyběhl z místnosti.
Chul už v duchu pomalu začínal počítat lístky na kytce v rohu místnosti, když se Siwon vrátil. I se sklenicí pomerančového džusu, krabičkou s nějakými léky a teploměrem. Heechul se ani nesnažil potlačit podrážděné zasténání. Jak moc nesnášel, když tohle Leeteuk dělal. A nezbavil se toho, ani když ho unesli.
Siwon se ho na nic neptal a strčil mu do ruky sklenici i s práškem. Heechul neprotestoval a zvednul se na loktu, aby mohl poslušně spolknout prášek. Nezapomněl si dávat dobrý pozor na to, aby se nedotknul Siwonovy ruky, když mu sklenici vracel a stejně tak ani když si od něj bral teploměr.
Ani nechápal, proč neprotestuje, ale poslušně si strčil teploměr do podpaždí a čekal, až k němu Siwon natáhne ruku s tím, že už je čas přístroj vyndat. A také se tak stalo a po slabém zapípání, které se z teploměru ozvalo, ho Heechul vzal a podal Siwonovi. Ten se jenom zamračil.
"Máš třicet devět a půl stupňů. Ani se nedivím potom, co jsi včera strávil bůhví kolik hodin ležením na zahradě v bezvědomí..." promluvil Siwon po chvíli ticha. Při vyslovování poslední věty se mladšímu káravě dival do očí. Hee se cítil, jako by byl Siwon jeho matka a ne zločinec, co ho unesl a ještě se ho jednoho krásného dne pokusí zabít.
Siwon viděl Heechulovi v očích, jak moc špatně mu je. Bylo mu ho líto... ani nechápal proč, ale dřív, než si to vůbec uvědomil, už stál těsně u Heechula. Chvíli váhal, ale nakonec přece jenom natáhl paži, aby mohl konečky prstů Chuliemu jemně odhrnout neposlušné dlouhé vlásky z čela.
"Měl bys spát, potom ti bude líp," zašeptal se zvláštní něhou v hlase.
Heechul jí slyšel, nebyl hloupý. A viděl i zvláštní lesk v mužových očích... Siwon mu věnoval nádherný úsměv, neustále se prsty prodírajíc jeho vlasy. Heechul nechápal, proč to dělá... proč mu tohle dělá?
Siwon se na něj naposledy usmál, otočil se a chystal se beze slova odkráčet.
"Ty, Té," zavolal na něj Heechul. Nevěděl, proč to vlastně dělá... cítil, jak se do něj zabodl Siwonův pohled.
"Potřebuješ něco?" zeptal se ho starší s přívětivým úsměvem, raději nekomentujíc oslovení. No jo, Thanatos bylo poněkud složité.
"Ano... přestaň se chovat, jako bys mě nechtěl zabít. Nestarej se o mě a nenechávaj mě si myslet, že mi neublížíš... Ono to potom bude bolet víc..." zašeptal. Oči na staršího muže ovšem neupřel. Raději studoval vlastní ruce.
"Jistě," prohodil pouze Siwon a opět se vydal ke dveřím, jako by se nic nestalo. Nepotřeboval, aby mladší věděl, jak moc se mu sevřelo hrdlo, když vyslovil slovo zabít.

>>>

"Kangine, zkoušel jsem všechno... Ne, opravdu ho nemůžu vzít k doktorovi. Ne, to tedy nechci... Neboj se, mám to pod kontrolou... Prostě to sežeň... Mě nezajímá, že jsou ty prášky na předpis. Přece mi tu neumře... Čtyřicet... Jo, tak je to už od včerejška... Dobře, díky, Kangine."
Heechul zamžoural kamsi před sebe. Viděl, že před ním stojí postava, ale nebyl schopný zaostřit. Hlava mu třeštila, tělo se mu stahovalo v bolestivých křečích. Byla mu zima, ale přitom mu po čele stékal pot. Nevěděl, kde je nebo co tam dělá...
"Teuku," zaskuhral po několika vteřinovém úsilí. Jeho hlas byl slabý.
Nevěděl, co přesně od bratra očekává, ale značně ho znepokojovalo, že mu neodpovídá. Vždyť támhle stojí, proč nic neříká?
"Teuku," zopakoval plačtivě.

Siwon vyjeveně zíral na Heechula, zpoceného ležícího v jeho posteli.
Nechápal, co se mu snaží říct. Myslel si, že spí. Jeho oči se ovšem upíraly na něj, zahalené mlhou způsobenou z horečky.
"Teuku," zoopakoval slovo, které už jednou zaznělo a Siwon najednou pochopil jeho upřený pohled - očividně si kvůli horečce myslel, že je jeho bratr. Muselo mu být opravdu špatně, když si ho spletl...
Z Heechulových očí se náhle vyřinulo několik slz.
"Teuku," zakňučel, zjevně nespokojený s tím, že si ho Siwon nevšímá. Siwon si nebyl jistý, jak by se měl zachovat. Něco mu říkalo, že by měl prostě odejít z místnosti a počkat na Kangina, který mu slíbil, že mu sežene nějaké prášky pro Heechula... nemohl. Nemohl tu to malé nechat samotné.
Ani nevěděl jak, ale jeho rty se roztáhly ve starostlivém úsměvu a on přešel k posteli, sedajíc si na kraj k Heechulovi.
"Jsem tady, neboj se," zašeptal. Rozhodl se, že Heechula nechá v tom, že je jeho bratr. Nejspíš to tak potřeboval.
Na Heechulově tváři se objevil široký úsměv.
"Teukkie! Tolik jsem se bál, že už tě neuvidím," zašeptal úlevně.
Siwon se na něj křečovitě usmál a prsty mu prohrábl zpocené vlásky.
"Jsem tady," zopakoval a snažil se ignorovat výčitky svědomí, které ho skoro zabily.
 


Komentáře

1 Hatachi Hatachi | 12. října 2013 v 23:31 | Reagovat

Chudáček Chulí...on je nemocný a ještě k tomu tak sám.
A i když ho Siwon unesl, tak je od něj moc pěkné, že se o Chulieho tak pečlivě stará.
Snad mu bude po těch prášcích, co donese Kangin lépe.
No...myslim si, že tou starostlivostí o Chulího si Siwon zadělává na pěkný malér...
Těšim se na další díl.

2 yasuko-chan yasuko-chan | Web | 13. října 2013 v 13:29 | Reagovat

Zdravím! Omlouvám se, že jsem se taaak dlouho neozvala:D
Ale žiju! TT TT
Opravdu se omlouvám! c:
Budu ráda, pokud si přečteš můj nynější článek.
http://yasuko-chan.blog.cz/1310/aneb-yasuko-je-zloun#pridat-komentar
___
Hotaruuuuu!:D Chybělaas mi! TT TT
Já ti psala na skype hned jak jsem přestala být na blogu aktivní,a le nějak se to nechtělo ten měsíc odeslat TT TT , tys tam nebyla, já tam ybal, tys tam určo byla, já ne:D
Fucking ! :DD
Taaaaakže Gomene TT TT
Kdy budeš na skypu?:D
Radši naval face!:D tam sem furt

3 yasuko-chan yasuko-chan | Web | 13. října 2013 v 13:49 | Reagovat

Skype, skype, skype, skype!:D

4 Diza Elstron Hitsunaki Diza Elstron Hitsunaki | 13. října 2013 v 20:31 | Reagovat

OMG OMG OMGGG  honem pokráčo ty jedna!!!!:DDDDDD

5 dg-entertainment dg-entertainment | E-mail | Web | 17. října 2013 v 21:23 | Reagovat

Mazec... jsem se sem zas po nějaké době dostala a nestačím se divit.
Chulie nám marodí a Siwon si k němu pěstuje vztah aniž by si to uvědomoval.
Jo chce to pokračování a rychle.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
TOPlist
Follow on Bloglovin

since 1.6. 2013