Broken butterfly - 21. kapitola

21. července 2014 v 2:42 | Hotaru |  Broken butterfly (staré)
Pamatujete si vůbec ještě tuhle povídku? Já jsem kvůli těm pauzám mírně dezorientovaná a pak to snižuje kvalitu. Ale! Tenhle díl jsem začala psát hned po zveřejnění toho minulého... jen se mi to trošku protáhlo :D Každopádně doufám, že si kapitolu užijete.




Taemin zůstal stát ve dveřích a strnule ty dva pozoroval, aniž by ho zajímalo, že to není zrovna dvakrát slušné a taktní. Věděl, že ti dva kolem sebe krouží už hrozně dlouho, ale i tak to pro něj byl šok je tak vidět. Upřímně... cítil se možná trochu zrazeně, že mu o tom nikdo neřekl. Myslel, že by se Minho pochlubil, kdyby se konečně rozhoupal... a to nemluvil o Keym, který mu většinou vykecal i to, co nevěděl. Zajímalo ho, jak dlouho už to trvá. To byl tak slepý, že si toho nevšiml? To byl tak moc zahleděný sám do sebe?

Nevěděl, jestli za to mohl Keyův šestý smysl nebo Minhův radar na Taeminovu přítomnost nebo snad jenom obyčejná náhoda, ale ti dva se zřejmě rozhodli, že už je polibků dost a mírně se od sebe odtáhli. Taemin sledoval, jak se Minho na Keyho něžně usmál a potom si opřel čelo o to jeho. A Taemin byl... šťastný. Byl tak rád, že jeho bratr má v životě i něco, co je dobré. Něco, co ho nezabíjí a nevysává to z něj energii tak, jako jeho práce a Taemin samotný. Měl něco, po čem tak dlouho toužil... a Taemin mu to přál. Přál mu to celým svým srdcem.

Syčivě vydechl a znovu nasál do plic vzduch. Až v ten moment si uvědomil, že podvědomě zadržoval dech. Zdálo se ale, že jeho výdech byl možná až příliš hlasitý, protože se do něj okamžitě zabodl pár očí. Pár očí jeho bratra. Něhu okamžitě vystřídalo takové zděšení, až měl Taemin pocit, že to s Minhem sekne o zem. Po obličeji se mu přehnala taková paleta různých pocitů... zdálo se, že je mu nevolno - jeho pleť byla křídově bílá a s každou vteřinou dostávala stále větší a větší zelený nádech.

Taemin věděl, že by měl něco říct a nenechávat bratra v takovém stavu. Nějak ale nevěděl, co říct. Gratulovat jim ke vztahu? Dostat ze sebe něco ve smyslu, že jim to teda trvalo? Ne, to nešlo. Proč jen byl v těchhle věcech tak nemotorný?

"Náš dům má tolik místností... to opravdu musíte tohle dělat v té, která je nejvíc na očích?" zeptal se nakonec, v očích mu pobaveně jiskřilo.

Než mu Minho nebo Key, který se na něj při zvuku jeho hlasu otočil s rudými tvářemi, stačili cokoli říct, tak se otočil na patě a křikl na ně, že bude u sebe a ať klidně pokračují. Po cestě se ještě podle plánu zastavil v kuchyni, popadl nějaké ovoce a šel do pokoje.

Svalil se na postel, zakousl se do jablka a přitom uvažoval nad tím, co viděl. Možná by měl cítit nějaký nesouhlas. Měl by být naštvaný na Keyho i na Minha... ale on byl podivně klidný a šťastný. Už dávno věděl, co Minho znamená pro Keyho. A také tušil, jak to má Minho s Keym. Co by to byl za bratra a kamaráda, aby jim udělal scénu, když věděl, jak dlouho se kvůli sobě trápili?

Potom to pustil z hlavy a spokojeně kousal jablko. Vydrželo mu to jen několik vteřin - ozvalo se totiž váhavé zaklepání na dveře. Taemin klepající osobu pozval dál a přetočil se na posteli tak, aby na příchozího dobře viděl.

Chtělo se mu vyprsknout smíchy, když viděl Keyův výraz. Vypadal, jako kdyby mu přišel oznámit, že zavraždil malé chlupaté štěňátko. Ty výčitky ve tváři, nejistý postoj a nervózně skousnutý ret... Taemin si nemohl pomoct, ale musel svého kamaráda nechat chvíli vydusit, a tak, místo toho, aby mu pomohl, jen tázavě zvedl obočí a čekal, co z Keyho vyleze. Na to, jak byl normálně ukecaný, byl celkem potichu. Chvíli ještě tak nejistě stál u dveří, ale potom se několikrát zhluboka nadechl a přešel k Taeminovi, kde se posadil na kraj postele, jako kdyby se bál, že ho Min shodí.

"Promiň," vypadlo z něj a on se konečně podíval Taeminovi do očí.

"Neměl jsi to vidět... chtěl jsem ti to říct, ale bál jsem se, že se budeš zlobit a že tě zklamu a já nechtěl, aby ses zase cítil špatně. Omlouvám se. Byl jsem blbec. A Minho za nic nemůže - to já. Vážně. Nezlob se na něj," zdálo se, že když Key našel hlas, tak se jeho výřečné já vrátilo, i když měl výčitky.

"Počkej, brzdi... proč bych se na tebe měl zlobit?" zastavil ho Taemin, když se mu kamaráda konečně zželelo. Kibum k němu vzhlédl s pohledem, který mu jasně dával znát, že si o něm myslí, že je blázen.

"Já líbal Minha. Je to tvůj bratr a já tvůj kamarád. Je to ode mě podraz... omlouvám se," pokračoval Key.

"Nezlobím se," skočil mu do toho Taemin v momentě, kdy se jeho kamarád potřeboval nadechnout - jinak by se ke slovu prostě nedostal.

"Vážně jsem neměl žádné právo a chápu když se mnou už nepromlu -" pokračoval Key a zdálo se, že ho snad ani neslyšel. Což se hned následující okamžik potvrdilo, když se na něj podíval štěněčíma očima plnýma naděje a zeptal se: "Nezlobíš?"

Tae jenom zakroutil hlavou a odložil jablko, aby měl volné ruce a mohl si Keyho přitáhnout do náruče.

"Nemohl bych se na tebe zlobit..." zašeptal a pokřiveně se pousmál, "chyběl jsi mi tu za tu dobu, co jsme se nestýkali."

"Ty mě taky..." zašeptal Key a objetí opětoval. Byl rád, že má kamaráda zpět.


×××

Taemin a Key se nikdy nezdáli tak blízcí, jak následující hodinu. Taemin Keyho pořád posílal zpátky za Minhem, ale jeho kamrád se stále neměl k odchodu. Skvěle si popovídali - probrali Keyho a to, jak se dal dohromady s Minhem. Potom se Taemin váhavě doznal k Jonghyunovi a Key z něj mámil veškeré detaily, přičemž Min vůbec nepochyboval o tom, že o jeho vztahu s Jonghyunem bude do zítřka vědět polovina všech Keyových kamarádů. Když potom Tae po hodině přesvědčil Keyho, aby se vrátil dolů za Minhem, tak mu kladl na srdce, aby bratrovi o Jonghyunovi zatím neříkal - chce mu to říct sám. Key přikývl a se širokým úsměvem opustil pokoj.

Taemin trpělivě čekal, až uslyší Kibuma odcházet. Nechtěl vycházet z pokoje, aby je znovu nevyrušil. Key odešel kolem deváté a Taemin chvíli na to sešel dolu, do obývacího pokoje, za Minhem.

Minho vypadal zdrceně. Upřel na Taemina smutné oči hned, jak vešel do dveří.

"Kibum říkal, že ti to nevadí, ale i tak... mrzí mě to," vypadlo z něj potom.

Taemin si povzdechl, přešel obývací pokoj a plácnul sebou do křesla. Vytáhl kolena a pevně je objal rukama.

"Nemusí. Vlastně jsem rád, že jste se konečně dali dohromady," vysvětlil potom Taemin s lehkým úsměvem na rtech, "docela vám to trvalo."

Minho si Taemina chvíli nedůvěřivě prohlížel. Snad čekal, kdy se zase začne hroutit a upadat do hlubokých depresí. Vypadal v pořádku. Vlastně se zdál šťastnější, než ho v poslední době viděl. Dělalo mu to radost. Ještě několik vteřin ho pozoroval a potom si dovolil mu opětovat široký úsměv.

"Promiň, že jsem ti to neřekl dřív. Není to tak, že bych měl před tebou tajnosti. Bál jsem se, jak to vezmeš," omluvil se a rozvalil se po pohovce, jak se konečně uvolnil.

Taemin se napjal. Zatrnulo mu - on vlastně před Minhem tajemství má. Schovává před ním Jonghyuna. Tedy, on ho neschovává, jen se o něm ještě nezmínil. Měl by? Ne, určitě ne.

"Co se stalo? Řekl jsem něco špatně?" Minho si všiml náhlé změny v Taeminově výrazu. Najednou mohl skoro cítit nervozitu, která sálala z Taeminova těla.

Tae rychle ovládl svůj výraz a s lehkým úsměvem na rtech zakroutil hlavou: "Ne, všechno je v pohodě."

"Vážně?" přeměřil si ho Minho pochybovačným pohledem, obočí zvednuté. Min rychle trhaně přikývl... a potom si uvědomil, že se vlastně chce svěřit.

"Vlastně... já..." začal. Nebyl si jistý, jestli se smí Minhovi svěřit. A pokud ano, nevysměje se mu? A jak by to měl podat? Co je pro něj vlastně Jonghyun? Sakra, on ví, co pro něj Jonghyun je. Ale co by měl Minhovi říct? Sakra, proč je svěřování se tak složité? Cítil na sobě Minhův tázavý pohled.

"Mám přítele," vyhrkl potom rychle, aniž by si to stihl rozmyslet. Hned se v duchu sám do sebe pustil - přítele? Vážně, Taemine? Přítele? I když... Jonghyun to slovo také použil, takže by to mělo být v pořádku.

"Aha," zněla Minhova tupá odpověď. Zdál se být z vývinu situace víc vyjevený, než Taemin. A to to byl Taemin, kdo narušil vášnivou scénu.

"Je ode mě ze třídy," pokračoval Taemin nesměle. Měl dojem, že by měl Minha aspoň trochu seznámit s tím, kdo Jonghyun je a co pro něj udělal, aby pochopil a nebyl tak zachmuřený.

"Byl na mě moc hodný, když jsem nastoupil. Dost mi pomohl."

Taemin už začínal být nervózní - Minho se tvářil pořád stejně nesouhlasně, jako na začátku. Nejspíš byl trošku šokovaný.

"Je nejlepší ve třídě. A hraje na kytaru, taky má moc pěkný hlas..." snažil se Taemin ho vykreslit v co nejlepším světle, aby se Minho nezlobil. Jeho hlas začínal nabývat na hysterii.

"Taky zjistil, kdo jsem... a co jsem si udělal. Nevadí mu to," pronesl Taemin poslední a nejdůležitější věc na Jonghyunovu obhajobu.

Minhův obličej se rozjasnil. Zřejmě překonal prvotní šok, i když bylo vidět, že si o Taemina pořád dělá starosti.


"Nemusíš se ho zastávat... konec konců - kdo jsem, abych soudil," utnul Minho Taeminovo splašené, mírně hysterické vyprávění. Mile se na něj usmál, zapnul televizi a poklepal na sedačku vedle sebe. Taemin vesele vyskočil a hupsnul vedle něj. Pamatoval si, jak spolu takhle sledovali televizi... předtím. Bylo fajn se na okamžik vrátit do zajetých kolejí.
 


Komentáře

1 Tina Tina | Web | 21. července 2014 v 10:13 | Reagovat

Hehehe. Samozřejmě že si tuhle povídku pamatuju! A že jsem se na ni pekelně těšila :3 Skvělé! :)

2 Anete Anete | 21. července 2014 v 14:03 | Reagovat

Já na tento díl čekala, jako na boží smilování - opravdu:D
Uheeeeeeee, miluju tu povídku a moc se těším na pokračování:)

3 Kaspi Kaspi | Web | 21. července 2014 v 17:39 | Reagovat

Tohle bylo sladký a...To čekání mě jednou zabije :D Těším se na další díl :)

4 Hatachi Hatachi | 22. července 2014 v 17:56 | Reagovat

No samozřejmě, že si na tuhle povídku pamatuju. Nedá se na ní zapomenout...
Ale tenhle díl byl moc pěkný, kluci si všechno vysvětlili, tak snad bude vše v poořádku.
Moc se těšim na další díl...

5 Kyuu-chan ^^ Kyuu-chan ^^ | Web | 22. července 2014 v 22:36 | Reagovat

Ach bože..moc mi tahle povídka chyběla T_T konečně je tady..a chci další díl ^^ super díl...:3 jsem ráda, že oba dva to vzali v poho ^^

6 Karin Karin | 22. července 2014 v 23:18 | Reagovat

Doufám že nebudem moc dlouho čekat na další díl. :-P

7 Karin_Kim55 Karin_Kim55 | Web | 22. července 2014 v 23:20 | Reagovat

Kyaaaaaaaaa!!!!!! TO BYLO SLADKE!! Ja cekala, ze  mu rekne, ze chce jet s Jjongem na chatu xD uplne jsem zapomela, ze o Jjongovi Minho nevi :D  stane se xD ale.bylo to uzadne!! X333 NEHORAZNE SE TESIM NA DALSI!! ^^

8 Bell Bell | 23. července 2014 v 2:46 | Reagovat

Tak to jsem rád, že to všichni vzali takhle v pohodě :-D
No a doufám že se další kapitoly dočkám dřív než za čtvrt roku :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
TOPlist
Follow on Bloglovin

since 1.6. 2013