Puppets - 2.kapitola

12. srpna 2014 v 2:14 | Hotaru |  EXO oneshots
Další kapitola téhle trochu protaženější jednorázovky. Kupodivu se mi to zatím píše nejlépe ze všeho, co mám momentálně rozepsané, takže nejspíš budu pokračovat v tomhle. Doufám, že se vám bude kapitola líbit.




Wufan se zavrtěl a frustrovaně zavrčel, jak se snažil uvolnit svoji paži, ve které mu tolik mravenčilo. Slyšel dunění. Znal ten zvuk, ale jeho spánkem zmatená mysl ho nedokázala správně zařadit. Bylo mu horko. Celá polovina jeho těla hořela, pevně zatlačená do pokrývek. Pořád se snažil pohnout rukou, zatímco jeho mysl byla naplno zaměstnaná tím povědomým duněním.

Konečně se mu podařilo probrat se tak, aby byl schopný otevřít oči a zaostřit. Překvapilo ho, když spatřil rozcuchané světle hnědé vlasy. Zabralo mu to několik vteřin, než si vybavil včerejší večer a zařadil vlasy k jejich majiteli.

Chanyeol ležel na celé pravé polovině Wufanova těla a měl přes něj ochranitelsky přehozenou paži a nohu. I ve spánku ho k sobě vší silou tisknul, ve tváři, kterou tisknul do Wufanovy hrudi, spokojený výraz. Wufan si opožděně uvědomil, že jeho vlastní ruka si chlapce pevně tiskne blíž k tělu. Wufana v hrudi zase bodl osten výčitek.

Trvalo to další okamžik, než Wufan zařadil to podivné dunění a zjistil, že to ve skutečnosti někdo buší na dveře, jako kdyby se je snad chystal vyrazit. Mezitím Yixing na vedle tiše zasténal a vyhrabal se z postele, aby mohl návštěvníkovi otevřít. Do pokoje vtrhl Jongdae s úsměvem od ucha k uchu a už si sedal na Yixingovu postel, zatímco nadšeně vykládal něco o snídani a kafi.

A potom se podíval na Wufana. A zůstal zaraženě zírat. Yixing se svalil zpátky do postele a zase se zachumlal.

A Jongdae pořád zíral.

Wufan věděl, že si o něm Jongdae nemyslí dobré věci. Ne pokud šlo o vztahy. Zdálo se, že nikdo nemá pochopení pro to, že to Wufan byl podvedený Taem a ne naopak. Mysleli si o něm, že je stejný jako Tao. Wufan to všechno věděl. Ale přesto ho pohled, kterým ho teď Jongdae spaloval, dost ranil.

"Nemusíš mít starosti. Neměl kde spát, tak jsem ho vzal sem. Nic jsem s ním neměl," zašeptal Wufan směrem k Jongdaeho pichlavému pohledu.

"Nikdy ses nestaral o to, co si myslím o tom, s kým spíš," odpověděl Jongdae, hlas stejně rezervovaný jako pohled.

"Protože s Taem jsem opravdu spal. S Chanyeolem jsem nic neměl," Wufan volil stejný tón jako Jongdae. Tíha Chanyeolova teplého těla, které se mu kroutilo u boku, příliš dlouhé na to, aby se vedle Wufana mohlo stočit do klubíčka pohodlně, byla najednou daleko větší. Byla větší, protože Jongdae mu připomněl jinou tíhu. Tíhu, která mu nikdy skutečně nepatřila, ačkoli si ji takhle držel u boku tolikrát...

"Nemusíš se mi zpovídat," odfrkl si potom Jongdae a začal se snažit křísit Yixinga ze spánku.

"Vážně...?" nechal Wufan vyznít do prázdna.

Obratně se zpod Chanyeola vyprostil a vyskočil z postele. Déle už by to tělo u boku zřejmě nesnesl. Nesnesl, protože to nebylo to správné tělo. Nebyl to on. Jediný, o kterém si byl Wufan jistý, že ho nikdy nemůže vlastnit.


×××


Naděje.

Naděje byla to jediné, co Wufan viděl v Chanyeolových očích, když se probudil půl hodiny po odchodu Yixinga s Jongdaem na snídani. Byla téměř hmatatelná, jak Chanyeol seděl ve Wufanových přikrývkám, kam kromě Wufana za normálních okolností nikdo nesměl. Široce se na něj usmíval.

Wufan se rozhodl, že si definitivně musí jít promluvit se Sehunem. Nesmí dovolit, aby se kvůli Taovi celá takhle situace vůbec kdy opakovala. Nesmí dávat Chanyeolovi možnost se k němu dostat blíž.

Protože naděje je děvka. To Wufana Tao i se všemi jeho hrátkami naučil už dávno.


×××


Wufan netušil, co se chystá Sehunovi říct, když ho později viděl na chodbě, jak se baví s Baekhyunem a několika dalšími. Nevěděl, co po něm vlastně chce. Tedy... měl nějaké tušení, co po něm jeho vnitřní já chce, ale jeho touha křičet na Sehuna něco o tom, že má okamžitě nechat Taa na pokoji, neměla nic společného s tím, že sem přišel řešit jinou situaci.

"Sehune... můžeš na chvíli?" oslovil kamaráda a ukázal za sebe, jak mu naznačoval, že s ním chce mluvit o samotě. Baekhyun si Wufana přeměřil pohledem, ale pro jednou držel pusu zavřenou.

"Jasně, potřebuješ něco?" usmíval se Sehun, jak s Wufanem šel dál od ostatních. Vypadal tak zatraceně spokojeně. Wufan se lekl touhy šlápnout Sehunovi do úsměvu, když si uvědomil, odkud ta spokojenost pramení.

"Jde o Chanyeola..." načal Wufan. Musel se ovládat, aby dokázal se Sehunem zacházet stejně, jako předtím. Nemohl se na něj za to přeci zlobit. Neměl žádné právo... žádný nárok, který by mu to dovoloval. Bylo to tak zatraceně těžké.

"Chanyeola?"

"Včera neměl kde spát. Říkal, že jsi ho zamknul venku z pokoje."

Wufan se cítil trapně. Super, dával tu Sehunovi kázání, jako kdyby si hrál na jeho matku. Být na jeho místě, tak by sám sebe asi praštil. Nebo by se začal smát.

"Vážně? To mě mrzí. S Taem jsme mu říkali, ať jde do Taova pokoje..." pronesl Sehun zamyšleně.

"No, nešel tam. Šel za mnou," procedil Wufan a vší silou se snažil potlačit nutkání Sehuna udeřit. Sakra, neměl by mu vadit ten způsob, kterým vyslovoval Taovo jméno. Tao mu nepatří, nikdy nepatřil. Je pro něj jenom jedním z mnoha. Nemá žádný nárok... A navíc... dávno se přes to přenesl. Je mu to jedno.

Tak proč se mu v hlavě pořád objevují obrazy Taa? Jeho oči, hlas, tělo. Bože, to tělo...

"Promiň, ale nějak nechápu, proč mi to říkáš," nechápal Sehun, čímž vytrhl Wufana ze svého malého světa, ve kterém byl jen on a Tao.

"Ujisti se, že už bude mít Chanyeol pokaždý kde spát. Dokonce neměl ani ponožky," vyštěkl Wufan Sehunovým směrem, vědomý si toho, že ten kluk si tohle zacházení nezaslouží a je to jenom výsledek jeho vnitřní frustrace.

Bylo mu to fuk.

Otočil se a odcházel.


×××


Chanyeol byl celý den otravně pozitivní a neustále poskakoval kolem Wufana. Ten byl naopak celý den znepokojený a cítil se vrcholně nepříjemně, jak ho Chanyeol pořád obletoval. Zase ta naděje. Pomalu ji začínal nenávidět.

Na večer se Chanyeol s Baekhyunem rozhodli, že si půjdou někam sednout, čehož se chytil Jongdae a brzy už Yixinga i s Wufanem táhli směrem k nejbližšímu baru. Ani jednomu obyvateli Wufanova pokoje se ty plány nelíbily, ale jakmile se Chanyeol a Baekhyun spojili s Jongdaem, aby vás někam dostali, tak jste neměli šanci a nemohli jste uprchnout.

Wufan si uprostřed cesty do baru s hlasitým zakletím uvědomil, že si zapomněl peněženku a vydal se pro ní zpátky. Musel Chanyeolovi pětkrát říkat, že to zvládne sám. Oficiálně nenávidí Sehuna s Taem za to, co mu to udělali se životem. Chanyeol se na něj věšel ještě několikrát tolik, než předtím. Wufan se začínal cítit trochu klaustrofobicky ve vlastním životě. Byl sakra rád, když měl aspoň těch několik minut, kdy šel pro zapomenutou peněženku, sám pro sebe.

Procházka zpátky na kolej mu díky chladnému vzduchu a tichu pomohla, a tak na pokoj dorazil už v trochu lepším stavu.

To ale rychle přešlo, když popadl peněženku a otočil se k odchodu a zjistil, že ve dveřích stojí Tao a ušklíbá se na něj.

"Slyšel jsem, že jsi dneska ve svojí posteli spal s Chanyeolem. A dokonce ses kvůli němu chytnul se Sehunem. Páni, něco takového jsi pro mě nikdy neudělal. Mám žárlit?" ušklíbal se Tao a zahlížel na Wufana pohledem, který ho vždycky do morku kostí rozechvěl. Věděl to Tao? Musel to vědět.

"Do toho ti nic není," odbyl ho Wufan a ignoroval mravenčení a touhu Taa popadnout a zase si jednou všechny ty steny, které ho posledních pár hodin tak zahlcovaly, poslechnout naživo.

"Mimochodem," pokračoval Tao, jako kdyby Wufan nikdy nic neřekl, "Yixing a Jongdae tomu nemůžou uvěřit. A Baekhyun už plánuje rituální vraždu, jestli Chanyeolovi ublížíš."

"Proč mi to všechno říkáš?" zeptal se Wufan. Snažil se znít nepřístupně, ale věděl, že Tao ví. Ví, že podlehl. Vždycky podlehne.

"Možná mě baví, jak jsi ze mě nervózní," obdaroval ho Tao dechberoucím úsměvem. Wufan miloval Taův úsměv. Byly chvíle, kdy byl na Taovi upřímný jenom ten úsměv.

Wufan se staženým hrdlem pozoroval, jak se Tao jedním plynulým pohybem odlepil od futer, zavřel za sebou dveře a pomalu šel k němu. Temný pohled, úšklebek na tváři. Vlnící se boky. Bože, jak si vůbec kdy Wufan mohl namlouvat, že Taa nepotřebuje? Jak si vůbec kdy mohl myslet, že mu dokáže odolat? Nedokázal to. Nikdy to nedokáže.

"Nejsem z tebe nervózní," popřel Wufan. Jeho hlas už ale postrádal většinu hrané nepřístupnosti. Všechno, co Tao mohl slyšet, bylo vzrušení. Vzrušení, touha si zase jednou přivlastnit to tělo.

Wufan zatajil dech, když Tao došel až k němu. Natiskl se na něj celým svým tělem. Dřív, než se Wufan nadál, tak byl hluboce a vášnivě políben. Najednou bylo všechno kolem něj Tao. Tao byl všechno. Byl všude. Kořeněná vůně Wufana zase obklopila, jak se Tao natiskl ještě blíž. Couvali, až Wufan spadl zády na svou postel. Tao ho nepřestával líbat.

A Wufan se tomu přestal bránit. Omámený kořeněnou vůní, Taovou přítomností, jeho pohyby, výrazy, očima a démonickým úšklebkem. Jak si mohl myslet, že se tomu dokáže ubránit? Tao ho vlastnil stejně tak, jako vlastnil všechny ty ostatní.

Ale pro jednou Wufan zapomněl na existenci desítek ostatních. Protože pro jednou to byl zase jenom on a Tao. Místnost naplnily Taovy steny. Konečně jednou jinak, než jen ve Wufanových vzpomínkách.


×××


Jo, naděje je děvka, pomyslel si Wufan, když sledoval Taovo vlnící se boky mizet ze dveří. Bez vysvětlení, beze slova. Wufan mu nestál ani za slovo. A přesto se Taa nedokázal vzdát.

 


Komentáře

1 S c a r s S c a r s | Web | 12. srpna 2014 v 6:41 | Reagovat

Jsem to jenom já, nebo i někomu přijde, že se všichni k Wufanovi chovají hrozně svinsky, i když je to právě Tao, kdo rozhazuje nohy do všech stran?! :D Mám z toho smíšený pocity a Taovi bych jednu natáhla :D Ale ten Chanyeol je úplně jasný! :D Jak prý, že nemá hned spát, ale tak to zase úplně nebylo :D Chudák se do Wufana pěkně zakoukal. Už se těším na další kapitolu. Vážně zajímá, tak Wufan nakonec Taa dostane :D

2 Kim Lula Kim Lula | Web | 12. srpna 2014 v 12:06 | Reagovat

Asi budu plakat. Děláš mi z Taa pěknou děvku. A mě se to líbí. A taky se mi to nelíbí! A schizofrenie je větší děvka, než naděje, abys věděla. A dělej něco s Chanyeolem, to malé je tak čiči. Jestli mu  budeš ubližovat, můj kaktus Chanyeol kvůli tomu umře. A Wu Fan, ach, Wu Fan, ale kdo by Taovi odolal, že? Jednou by se to na mě kouklo a bez váhání mu podepíšu třetí světovou. Kruci, co mi to děláš, proč mi to děláš, zatraceně to je jedno, jen s tím pokračuj! Jo, jsem i masochista, těší mě...

3 Hatachi Hatachi | 12. srpna 2014 v 20:28 | Reagovat

Taky mě přijde divný, proč jsou všichni ke Krisovi tak chladní. Vžyť neprovedl nic špatného. Jen se zamiloval do Taa. To Tao je ten špatný. Ale jelikož dá každému, tak mu to všechno projde...
Chudáček Chanyeol, zamiloval se do nesprávné osoby. Kris mu nikdy nebude opětovat city, ale i když...zázraky se dějí...
Moc se těšim na další úžasný díl :-)

4 Kyuu-chan ^^ Kyuu-chan ^^ | Web | 12. srpna 2014 v 20:42 | Reagovat

WOW..tohle je vážně něco, akorát mě štve, že tam skoro nikod není při Krisovi. A Krise naprosto chápu, Taovi se nedá nepodlehnout! On je horzně..no však sama víš! A chudák Chany..jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne, i když to vypadá, že Kris nechce dělat žádné naděje Chanovi, ale chce být s Taem, který jemu nedává žádné naděje..kurva to je trojúhelník :D A nakonec to bude někdo jinem, komu se Kris podřídí :D
Jsem zvědavá na další díl ^^

5 Karin Karin | 12. srpna 2014 v 20:58 | Reagovat

Kris by měl trochu nechat Taova vycukat malá lekce by mu neuškodila. :-D

6 dg-entertainment dg-entertainment | 13. srpna 2014 v 17:43 | Reagovat

Četla jsem to už včera v noci, nebo to bylo dneska ráno? To je fuk...
Až se mi Tao z povídky dostane pod ruku, tak ho sesekám jak malýho kluka! Pokud jde o Krisátko, tak si ho k sobě přivinu a řeknu mu, že na mě se může spolehnout, že ho před těmi nevraživými pohledy všech zachráním!!! ;-)
Tak, teď by mě zajímalo, jak to nakonec dopadne, jestli kluci nadále budou Krise odsuzovat nebo konečně pochopí jaká je Tao vypočítavá děvka. :-? Těším se na další díl ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
TOPlist
Follow on Bloglovin

since 1.6. 2013