Treasures - 12. kapitola

28. listopadu 2015 v 9:14 | Hotaru |  Treasures
Tak se pomalu blížíme konci, mám ten pocit. Z povídky se mi nakonec stalo něco, co jsem ani nechtěla. Povídky jsou svině, vždycky si dělají, co chtějí. Každopádně se omlouvám, že vyšla maličko později - včera jsem usnula dřív, než jsem ji stihla představit. Doufám, že si kapitolu užijete.



V pondělí odpoledne Jin opět našel Namjoona, jak si čte ve třídě. Dnes se rozhodl, že nebude respektovat jeho osobní prostor a nevyslovenou prosbu o to, aby nebyl rušen. Přišel přímo k němu, obkročmo si sednul na židli v lavici před ním, zíral na něj. Čekal, že třeba odtrhne pohled od knihy a vyslechne si jej. Nestalo se tak.

"Chci vědět, jestli má cenu se snažit," řekl pevným hlasem.

Rozhodl se být přímočarý a nekompromisní. Uvnitř měl však jen malou dušičku a divil se, že zvládl ovládnout třes hlasu.

Namjoon líně vzhlédl od knihy, podíval se mu do očí a potom se vrátil ke čtení. "Ne."

A Jin se naštval. Nehorázně, neovladatelně. Veškerý stres posledních dní v něm přetekl a začal se přetvářet ve vztek.

"Jasně," prohlásil tak kousavě, jak mohl.

Namjoon pozvedl jedno obočí, ale nevzhlédl.

"Řekl jsi, že stačí, když si tě budu všímat. Že nemáš rád povrchní, jednoduché lidi. Že mi jde jenom o vzhled. A víš co? Díval jsem se. Sledoval jsem tě, obdivoval jsem tě. Všechno. To, jak si pobrukuješ, když si myslíš, že tě nikdo neslyší. To, jak mile a obětavě se chováš k lidem, které máš rád. Obdivoval jsem tvé známky, tvůj všeobecný rozhled a inteligenci. Naučil jsem se mít rád tvou hudbu a snažil jsem se pochopit tvé texty, tvé myšlenky. Četl jsem knihy, které máš rád, koukal na filmy, o kterých mi říkal Jungkook, že jsi mu o nich vyprávěl. Poslouchal jsem hudbu, kterou jsem tě zaslechl poslouchat. Chtěl jsi to. Dělal jsem to, protože jsi to chtěl. Cítil jsem se jako zasraný stalker... ale bylo to málo, že?"

Nedokázal ovládnout svůj hlas, na konci svého malého výstupu už téměř křičel. Netušil, kdy se postavil a začal se nad druhým tyčit. Namjoon na něj překvapeně hleděl.

"Myslím si, že to nejsem já, kdo by se měl dívat kolem sebe," řekl potom Jin, hlas zlomený, jak přešel vztek a dostavily se slzy. "Pokrytče."

Namjoon se nadechl, aby něco řekl, Jin mu nedal příležitost.

"Já vím, že ses na mě ptal. Jungkooka, Yongguka. Vím, že jsi o mně mluvil. Vím, že se ti líbím. Nechápu... co je na mě tak špatného. Nevěříš mi, že?" zašeptal s hlavou skloněnou.

Namjoon mlčel. A ticho znamenalo souhlas.

"To... mě mrzí. Mně na tobě opravdu záleží. Jako na člověku, nejde mi jen o další zářez..." šeptal, otočil se k odchodu. "Mám tě rád."

Do očí se mu nepodíval. Jen tiše odešel, zatímco špatně skrýval slzy.

A Namjoon zůstal nevěřícně sedět na místě.
 


Komentáře

1 Shadow Shadow | Web | 28. listopadu 2015 v 9:58 | Reagovat

Tak ti je drsný. Nečekala jsem že by Jinnie mohl takhle vybouchnout. No každopádně se těším na další díl.

2 Kim Lula Kim Lula | Web | 28. listopadu 2015 v 10:24 | Reagovat

Áááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá!!!

3 Michiko Michiko | 28. listopadu 2015 v 10:53 | Reagovat

To je ňuňíček. Mně je ho tak líto. NAMJOONE!!! Skvělý díl.

4 Lai Lai | 28. listopadu 2015 v 13:42 | Reagovat

Waaaa.....Jin se nám rozjel xD dúfam, že Namjoon sa vzpamätá a uvedomí si čo k Jinovi cíti, a hlavne mu o tom povie :D super poviedka, teším sa na ďalšiu časť ^_^

5 Ami Ami | 28. listopadu 2015 v 15:51 | Reagovat

Tak toto som nečakal chudák moje zlatko Jin. Musíš to napraviť, chcem konečne vidieť v tejto poviedke aj tú dobrú stránku Joona. Prosím. A ja nechcem espte koniec, toto mi nemožeš urobiť :-(

6 Hatachi Hatachi | 28. listopadu 2015 v 18:29 | Reagovat

Wow...Jina to muselo hodně sebrat, když Joonovi věnoval takový dlouhý proslov. Snad si to Joon uvědomí...
Těšim se na další díl :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
TOPlist
Follow on Bloglovin

since 1.6. 2013