Monstrum - 2. kapitola

27. ledna 2016 v 6:00 | Hotaru |  Monstrum
Doufám, že se vám kapitola bude líbit. Dneska už se nám tu objeví i náš roztomilejší článek...



Wufan cizince několik dní pozoroval, aby se ujistil, že není nevinný. To, co viděl, jej znechutilo na tolik, že se opravdu rozhodl zasáhnout. Muž byl hrubý na ženy, děti i zvířata. Bil je, byl agresivní. Kradl a ničil majetek ostatních.

A to Wufan nehodlal tolerovat. Ne ve svém městečku.

Ten večer jej šel Wufan opět pronásledovat. Když za ním dorazil, nebyl ještě rozhodnutý, jestli by měl něco podniknout. To, co viděl, jej ovšem donutilo jednat.

Muž měl s sebou dva koně a otroka. Zdálo se, že něco nešlo podle jeho plánu, jelikož zuřil. Zuřil tak moc, až se rozhodl, že si svůj hněv vybije na ostatních. Wufan jen stěží sledoval, jak muž bere dřevěnou hůl a mlátí bílého hřebce. Otrok, drobný chlapec oblečený jen do hrubého plátna, divoce zařval a skočil do příští rány, aby svoje zvíře ubránil. Muže to rozlítilo, chytil chlapce za vlasy a hodil jej na zem, kopnul.

Chlapec se stočil do klubíčka a schoval hlavu před tyčí v perfektně naučeném pohybu, který dával jasně najevo, že se to neděje poprvé. Wufan to nevydržel. Zvíře v něm zuřilo, řvalo a chtělo napovrch. Wufan jej nechal. Během mrknutí oka se přemístil k muži. Kost praskla, jak zlomil ruku, kterou se chystal chlapce udeřit. Tyč dopadla na zem, aniž by našla svůj cíl.

Muž křičel, bolestí, strachem. Nechápal, kde se tam Wufan vzal tak rychle. Měl hrůzu z jeho rudých očí. Obvyklý soucit z nich zmizel, zůstala jen chladná zloba. Muž se od něj odvrátil zpátky k chlapci, snad přemýšlel, jestli by upírovi jeho život stačil.

Wufan běsnil. Popadl muže a prudce s ním trhnul svým směrem. Chytil jej za vlasy, nešetrně mu zvrátil hlavu, aby si odhalil tlusté, odporné hrdlo. Rozdrásal jej, potrhal maso, pil jeho krev. Užíval si to, pocit nasycení, moci, síly. Druhý se mu nikdy nemohl ubránit. Bezvládné, odkrvené tělo brzy dopadlo na zem s tupou ranou. Wufan si požitkářky olízl rty, jazykem přejel po špičácích. Nechtěl ztratit ani kapičku krve.

Za zády se mu ozval prudký, hysterický nádech. To jej hned probralo. Otočil se na drobného otroka. Chlapec stál, objímal si holý trup. Byl celý potřísněný od krve - své, svého zvířete i svého pána. Zíral na něj, oči vytřeštěné. A Wufan věděl, Wufan cítil, že čeká, až kousne i jeho. Dlouhé minuty na sebe zírali, chlapec čekal, Wufan se však nehýbal. A tak se otrok otočil, několikrát klopýtl, než dorazil ke svému plavému hřebci. Objal jej kolem krku, všude na jeho bílém těle zanechával rudé skvrny. Zabořil tvář do jeho hřívy. Wufan slyšel trhané vzlyky, jak se chlapec konečně rozplakal.

Bylo mu jasné, co udělá. Nemohl jej tu nechat samotného, bez peněz, bez jídla.

Došel k chlapci, jemně jej vzal kolem zápěstí a donutil jej pustit svého koně a podívat se na něj.

"Jmenuju se Wufan, neublížím ti," řekl mu potom.

Chlapec na něj nechápavě hleděl.

"Nejsem nebezpečný, jsem tu lord. Půjdeš se mnou? Dám ti nějaké jídlo a čisté oblečení. Taky peníze," pokračoval přesto.

Chlapec na něj chvíli koukal, oči panicky těkaly po Wufanově tváři. "Já... ne Čína. Já Korea."

Wufan pochopil - chlapec mu nerozuměl. Ukázal na sebe, velmi pomalu. "Wufan."

"Kyungsoo," řekl mu chlapec, když Wufan ukázal i na něj.

Nezdálo se, že by se Kyungsoo bál. Wufan to přisuzoval počátečnímu šoku, ale hodlal toho využít - rychle prohlédl chlapcova koně, doufal, že mu mrtvý muž moc neublížil. Zdálo se, že to nebylo nic vážného. Přesto však pomohl Kyungsoovi na hřbet druhého zvířete, otěže bílého hřebce držel v ruce, když se rozjel směrem domů. Kyungsoo na hnědé klisně jej beze slova následoval.

A pak Wufana napadlo, že chlapec na takové chování musel být zvyklý, když žil s tyranem. Proto jej Wufan nevyděsil - byl zvyklý na větší příšernosti. Wufana z té myšlenky při pohledu na drobný hrudník, posetý tisíci modřin, jizviček a oděrek, zamrazilo.

×××

Kyungsoo seděl na posteli jednoho z mnoha pokojů ve Wufanově sídle. Byl čistý, najezený, relativně v bezpečí. Cítil se dobře. Lépe, než se v posledních několika letech.

Ozvalo se nesmělé klepání, načež se dveře otevřely a vstoupila sympatická starší žena. Kyungsoo jí zdvořile pokynul.

"Ty jsi Kyungsoo, že? Pán mě poslal, abych si s tebou promluvila. Říkal, že neumíš čínsky," řekla mile v korejštině a posadila se na křeslo vedle postele.

Kyungsoo mlčel, ačkoli to byla úleva, slyšet zase po dlouhé době svůj rodný jazyk.

"Víš, neboj se jej. On je hrozně hodný, moc nám tu všem pomáhá. Nikdy se na nikom nekrmí, pokud ten člověk neudělal něco příšerného. Nemusíš se ho bát, tebe se ani nedotkne. Ať už jsi viděl cokoli, nechce ti ublížit. Chce ti jen poskytnout střechu nad hlavou a jídlo, jelikož jsi mu přišel opuštěný a bez peněz a možností..."

Kyungsoo tiše poslouchal, jak žena obhajovala upíra.

Spolkl své dobré vychování a skočil ženě do řeči, tvář kamenná, pohled nenávistný. "Necítím k vašemu lordovi nenávist nebo strach. Jsem rád, že to udělal. Jsem rád, že toho bastarda zabil, uměl jen ubližovat. Já se ho nebojím, jsem mu vděčný za to, že toho zmetka zavraždil."

Žena na něj koukala, v očích zmatek měnící se na zaražené poznání. Kyungsoo jí dál kamenně oplácel pohled. Nehodlal litovat zmaření takového života, nehodlal se bát člověka, co jej vysvobodil.

Žena pochopila, změnila téma. Začala se bavit o zdejší vesnici. Kyungsoo ji napodobil.

Přesto však ve vzduchu byla cítit jeho tichá zloba, nenávist nevyprchala ani když byl muž mrtvý. Měnila se však na vděk, vděk k muži, který měl v sobě dost kuráže na to, aby udělal něco, na co Kyungsoo nikdy neměl dost síly.
 


Komentáře

1 Ami Ami | 27. ledna 2016 v 10:52 | Reagovat

Už sa to blíži k zbližovaniu, teším sa.
Pekný dielik.

2 Kei Kei | 27. ledna 2016 v 13:49 | Reagovat

Super, nemůžu se dočkat dalšího dílu o..o

3 Hatachi Hatachi | Web | 27. ledna 2016 v 17:41 | Reagovat

Moc pěkné. Jsem zvědavá, co bude dál. Těšim se...

4 바루나 바루나 | 31. ledna 2016 v 13:51 | Reagovat

konečně jsem se k tomu dostala c:
je to jiný, co obvykle čtu, ale je to super! upíry apod. v podobných povídkách moc nemusím, každopádně tady je to vystihlé dobře :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
TOPlist
Follow on Bloglovin

since 1.6. 2013