Crazy roommate || JinKook

22. října 2016 v 6:00 | Hotaru |  BTS oneshot
Tato povídka je pouze rychlou plácaninou. Ale je relativně pozitivní, takže si myslím, že by po středeční povídce mohla přijít vhod.



Jin se příliš nestrachoval o to, s kým bude sdílet pokoj na koleji. Považoval se za komunikativního a tolerantního člověka, který nemá problém vyjít téměř s každým. Když dorazil na pokoj, ještě byl prázdný. Seokjin se nad tím nepozastavoval, pouze si zabral postel na pravé straně pokoje a potom si začal vybalovat věci do skříně.
Stihl uklidit téměř všechno své oblečení, než se dostavil jeho spolubydlící.
Jin se na něj s úsměvem otočil a uklonil se, než se představil. "Ahoj, jsem Seokjin."
Chlapec na něj chvíli zíral, pak se uklonil zpátky. "Jungkook."
A tím jejich konverzace skončila. Jin se snažil navázat řeč několika poznámkami a otázkami o Jungkookovi nebo o nové škole, ale chlapec vždy odpovídal přikývnutím nebo jednoslovnými odpovědmi, takže to Jin nechal být.
Jin se s chlapcem přestat pokusit spřátelit. Bylo evidentní, že Jungkook o to nestojí. Neustále nosil sluchátka, pokud je náhodou neměl, dával si záležet na tom, aby kompletně ignoroval celou Seokjinovu existenci. Jin se zoufale snažil nebrat si to osobně, třeba byl chlapec jen nekomunikativní.
Tahle jeho domněnka se rozplynula hned následující dny, kdy se Jungkook seznámil s dalším klukem z ročníku, Jiminem, a začal si jej vodit na pokoj. S ním se smál, normálně s ním mluvil, vtipkoval. A potom Jimin odešel a jeho spolubydlící se vrátil ke svému mlčenlivému já.
Jin si nemohl pomoct, ale potom už si to osobně bral.
Ve třetím týdnu v nové škole se připojily ještě pohledy. Jin seděl u svého stolu, pracoval. Otočil se, aby si podal svetr z postele, když si všiml Jungkookova upřeného pohledu. Chlapec na něj tak zíral, až téměř nemrkal. Chvíli mu trvalo, než mu došlo, že byl přistižen při činu. Potom sklopil pohled. Dlouho mu to nevydrželo. Jin se vrátil k psaní na počítači, periférním viděním však stále vnímal Jungkookův upřený pohled.
Bylo to nepříjemné. Otočil svůj monitor tak, aby tam chlapec neviděl. Nepotřeboval, aby si četl jeho práci, ani jeho chat s kamarády.
Jin se zabral do práce, na Jungkooka po pár hodinách už úplně zapomněl. Potom si spokojeně sundal sluchátka, narovnal se na židli, prokřupal páteř a otočil se s úmyslem jít si pro flašku s vodou.
Cuknul sebou, když si všiml, že Jungkook sedí na své posteli, zachumlaný do deky, a stále zírá.
Seokjinovi se to už zdálo maličko divné, ale rozhodl se to nekomentovat. Každý přeci měl své dny, ne?
Jungkook ovšem nebyl divný jeden den nebo dva. Byl divný celé dva měsíce. Dva měsíce, kdy Jina neustále doprovázel upřeným pohledem. Nemluvil na něj. Jen se díval. Jin o něm kolikrát zoufale vyprávěl Yoongimu a Namjoonovi s prosbou o radu. Oběma kamarádům to ale přišlo nanejvýš humorné a jen se mu smáli.
A tak to Jin nechal být.
Až do dne, kdy se vyčerpaný vrátil z práce. Vstával ráno v půl páté, aby všechno stihl, pak byl ve škole, v práci. Domů se dostal až kolem půl deváté. A našel tam Jungkooka v jeho oblíbené růžové mikině, jak se válí po posteli a něco píše do počítače.
"Kdo ti dovolil sahat na moje věci?" vyštěknul Jin už mezi dveřmi, než se stačil zastavit.
Jungkook přistiženě vzhlédl od počítače a nadechl se, aby něco řekl.
Jin mu nedal možnost. "Je moje oblíbená. Sundej to."
Mluvil už smířlivěji, ale přesto Jungkook nezaváhal a okamžitě poslechl jeho rozkaz a mikinu ze sebe rychle stáhl a s tichým omlouvám se ji Jinovi podal.
"Moje oblečení se pere a byla mi zima. Myslel jsem, že bych..." začal se ospravedlňovat chlapec.
"Že by sis mohl půjčit mojí, i když se mnou vůbec nemluvíš a jenom na mě pořád zíráš?" zavrčel Jin, o něco agresivněji, než měl původně v plánu.
"Zní to jako blbej nápad, když to takhle říkáš..." špitnul chlapec.
A Jin se naštval.
"Samozřejmě. Nechápu, co máš za problém. Pořád zíráš. Už několik měsíců. Není mi to vůbec příjemný," řekl Jungkookovi.
Kluk se mu tentokrát ani nesnažil nic odpovědět, jen přikývl s pohledem upřeným na své dlaně. Po chvíli zaklapl notebook, položil ho na zem, lehnul si a přetáhl přes sebe deku. Jin ucítil bodnutí svědomí. Byla pravda, že už Jungkookovy pohledy nedokázal dál snášet, ale tak zlý taky být nemusel.
Rozhodl se to nechat být s tím, že už to stejně nezmění a že už škoda byla napáchána, a šel si taky lehnout.
Ráno se probudil brzo, ale i přesto už byl Jungkook vzhůru a něco zuřivě psal do počítače. Když nad tím Jin tak uvažoval, možná to byl zvuk kláves, co jej probudil. Jeho naštvání na druhého to zjištění vůbec nepomohlo.
Rychle se zvednul z postele a odebral se do koupelny, aby na Jungkooka náhodou nevyštěkl ještě jednou. Ačkoli byl stále iritovaný na nejvyšší míru, pořád nechtěl být zlý.
"Jin-hyung?" ozvalo se z postele, když se vrátil z koupelny.
Neodpověděl, ale otočil se na Jungkooka a podíval se mu do očí.
"Omlouvám se," řekl mladší kluk a sklopil oči do svého klína. "Nechtěl jsem, aby ses tu cítil nepříjemně. Mrzí mě to."
Jin si jej nepřesvědčeně měřil pohledem. Jungkook vypadal, že toho opravdu lituje se sklopenou hlavou, jemnou vráskou mezi obočím, jak se mračil. Nervózně si hrál s vlastními prsty.
Jin se už - už nadechoval k odpovědi, když Jungkook pokračoval: "Vážně je mi to moc líto, hyung. Promiň. Když já nevěděl, jak se s tebou začít bavit a ty jsi tak vtipný a milý a já myslel, že když na sebe upozorním, všimneš si mě a začneš se se mnou bavit ty. Styděl jsem se. Promiň, hyung. Nechtěl jsem působit jako psychopat."
V tento okamžik už Jungkook vypadal jako zbité štěně. Jin na něj hleděl a cítil, jak veškerý vztek, který vůči chlapci cítil, pomalu mizí.
Pořád si myslel, že je to divný kluk. Pořád si kolem něj plánoval dávat pozor. A rozhodně mu neplánoval začít půjčovat své mikiny.
Ale také nesnášel, když roztomilá stvoření trpěla. Koťata, štěňata, hříbata, Jungkook…
Přešel k chlapci a s drobným úsměvem mu pocuchal vlasy. "V pořádku, Jungkook-ah."
 


Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 22. října 2016 v 23:33 | Reagovat

To je ale moula, on jenom chtěl, aby si jej Jin všiml. No ten si ho všiml, ale úplně jinak.
A bylo to moc hezký :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
TOPlist
Follow on Bloglovin

since 1.6. 2013