Protože mě miluješ || TaeKook

29. října 2016 v 6:00 | Hotaru |  BTS oneshot
Nějak to už radši ani nekomentuju. Myslím, že ode mě už se nic jiného ani nedá čekat.



Taehyung před sebou natáhl nohy, posunul se hlouběji do pohovky. Přetočil se tak, aby viděl na Jungkooka, který právě luxoval obývací pokoj. Zálibně si prohlížel dlouhé nohy, příliš velké domácí triko, rozcuchané vlasy. Pohledem se zastavil na soustředěné vrásce mezi obočím mladšího chlapce. Skoro to vypadalo, jako kdyby vysávání byla nějaká velká věda, když se takhle mračil. Taehyungovi to připadalo roztomilé.
Mladší chlapec přejel vysavačem poslední kousek koberce, poté ho tam nechal stát a s povzdechem se zřídil na pohovku vedle Taehyunga, hubené končetiny rozhozené na všechny strany.
"Ten úklid mě jednou zabije," postěžoval si.
Taehyung sledoval jeho profil, úsměv, který se chlapci formoval na rtech. "Já tě miluju."
První si ani neuvědomil, že to řekl nahlas. Poté si všiml úšklebku, do kterého se stáhl obličej jeho nejlepšího přítele.
Jeho oči nebezpečně jiskřily, když promluvil. "Jo?"
Taehyung chvíli zvažoval, že by vycouval, že by se vymluvil, přetočil to ve vtip. Ale přeci jen, byl to Jungkook, jeho nejlepší kamarád už od dětství. Mohl mu říct cokoli. Mohl mu stoprocentně věřit.
Jak moc se tehdy pletl…
Na okamžik to bylo všechno perfektní. Jungkook mu dal všechno, co chtěl. Spousta ukradených doteků, něžných polibků.
Taehyung byl šťastný. Zamilovaný. A myslel si, že Jungkook je na tom podobně.
Probuzení bylo rychlé.
"Ale já myslel..." namítal Taehyung.
"Copak sis myslel, hyung?" usmál se Jungkook.
Ukazoval Taehyungovi fotky své nové přítelkyně. Byl na ni patřičně hrdý - nádherná, chytrá, roztomilá.
A Taehyung netušil, co si vlastně myslel.
Jungkook zaklapl notebook, po čtyřech přilezl k Taehyungovi, posadil se mu do klína. Přisál se mu ke rtům, zatímco jej začal pomalu třít.
"Ale tvoje přítelkyně -"
"Pšt."
A tak Taehyung přestal protestovat a nechal Jungkooka, ať si s ním dělá, co se mu zlíbí. Věděl, že je to špatné. Ublížilo by to Youngji, kdyby se to dozvěděla, ubližovalo to Taehyungovi.
Pevně Jungkooka objal, nechal jej, ať jej líbá. Dovolil mu převzít iniciativu nad polibkem. Jungkookova ruka vklouzla pod jeho tričko, pohladila rozpálenou kůži. Taehyung žádostivě zaskučel a vypnul se proti doteku. Jungkook přerušil polibek, podíval se na Taehyunga.
A bylo to tam, v jeho očích. Taehyung pro něj nikdy nebude víc, než jen hračka.
Zabolelo to. Hodně. Rvalo to Taehyunga na kusy.
A tak se usmál a hravě mladšího chlapce kousl do rtu.
Být hračka je lepší, než nebýt nic.

×××

"Ale… jak to myslíš?" zašeptal Taehyung.
Jungkook se na něj přeslazeně usmál, pohladil jej po tváři. "Neměl bys za mnou ve škole pořád chodit. Lidi by si mohli všimnout toho tvého pohledu."
Taehyung na něj hleděl. Nejvíc ze všeho se mu chtělo brečet.
"Stydíš se za to, že jsme kamarádi."
Neptal se.
"Zlatíčko," zasmál se Jungkook. "My nejsme kamarádi."
Taehyung přikývl. Věděl, že by se rozbrečel, kdyby se pokoušel promluvit.
"Kdysi? Možná," zašeptal Jungkook něžně, držel jeho tvář v dlani, odhrnoval mu vlasy z čela. "Ale teď se mi jenom líbí tvoje tělo, víš."
Jungkook jej líbal. A Taehyung se u toho zoufale snažil zamrkat slzy.
Tak tady to máš, Tae. Máš, cos chtěl, pomyslel si cynicky.
Od toho dne se to jen zhoršovalo. Bylo to špatné, nezdravé a Taehyung trpěl. Byl jen tajemstvím. Něčím, kam Jungkook utíkal, když se nudil nebo se potřeboval uvolnit. Bral si jej tvrdě. Jungkook se mu vždycky smál, když si na to stěžoval. S láskou pomiloval už Youngji, nepotřeboval se starat ještě o Taehyunga. Toho měl jen na uvolnění. S ním byl sobecký, šlo mu o to, aby si to užil on sám.
Kolikrát se Taehyung ani neudělal.
A kolikrát ani neztvrdnul příliš paralyzovaný bolestí. Psychickou i fyzickou.
Nikdy si nestěžoval příliš vyděšený z toho, že by si Jungkook našel někoho jiného.
Jungkook z něj vystoupil, pustil jeho boky, jak si jej přidržoval na všech čtyřech. Taehyungova klepající se stehna okamžitě vypověděla službu, padl na matraci.
"Proč ti tohle dovolím," vzlykl.
Poslední dobou už před Jungkookem neuměl udržet slzy. Nemělo to cenu, stejně už byl ponížený víc než dost.
Mladší chlapec se k němu sklonil, přivlastnil si jeho rty. Něžněji, než to v posledních měsících udělal.
Podíval se do Taehyungových slzících očí, usmál se.
"Protože mě miluješ."
 


Komentáře

1 voskii voskii | Web | 29. října 2016 v 15:15 | Reagovat

Proč to bolí tak příjemně? (。┰ω┰。) Svojí dodávku s Taehyungem očekávám nejlépe navečer. Zatím budu svoje objetí cvičit na kocourovi, zkušeně nabídl svoji tlapku, když viděl od koho čtu. (Cvičíš ho líp jak já.)
Moje masochistický buňky jsou spokojeny. Pláčou, ale slyším slova díků.(´,,•ω•,,)♡

2 Hatachi Hatachi | Web | 30. října 2016 v 1:36 | Reagovat

Od Kooka to bylo ošklivé. Od Taeho to bylo moc smutné. Ale od tebe to bylo moc hezky napsané.

3 Reita Reita | Web | 27. prosince 2016 v 19:50 | Reagovat

to bolo sugi XD také trochu smutné pretože môj miláčik Tae trpel ale čo už je to krásne :D brala by som nie aké pokračovanie XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
TOPlist
Follow on Bloglovin

since 1.6. 2013