Barvy || 7. kapitola

14. prosince 2016 v 6:00 | Hotaru |  Barvy

Dnes vám přináším poslední kapitolu povídky Barvy. Tato povídka mě velmi bavila, snad nejvíc v poslední době. Ráda jsem ji psala a doufám, že i vy jste ji rádi četli. Kapitola je 18+. Budu ráda za jakoukoli odezvu. Děkuji.

Hoseok líně přepínal programy. Uvažoval o tom, že by si došel uvařit čaj, byla mu docela zima. Místo toho se na posteli stočil do ještě menšího klubíčka a přitáhl si deku blíž k tělu. Vzdal veškeré snahy najít něco kloudného v televizi a raději do přehrávače vložil disk s jedním z Yoongiho oblíbených filmů.
Na chlapce nemusel čekat dlouho. O pár minut později přišel do místnosti, na sobě jen velké triko a teplé ponožky, vlasy ještě mokré ze sprchy. Pousmál se, skočil do postele a nacpal se pod peřinu k Hoseokovi. Bylo přirozené kolem chlapce obmotat paže, přitáhnout si jej do náručí a nechat jej se uvelebit.
Pustili film. Yoongi byl nadšený z toho, že si Hoseok pamatuje, který je jeho oblíbený. To si Hoseok pamatoval. Kdyby se ale někdo zeptal, o co ve filmu šlo, nebyl by schopný odpovědět.
Yoongi byl u jeho boku drobný. Tak křehký a lehoučký, když si položil nohu na Hoseoka. Nebylo to tak dlouho, co se ze sobotního večera stal filmový večer. Od té doby se však stala sobota jeho nejoblíbenějším dnem v týdnu.
Yoongi byl přítulnější. Nechal se laskat a hladit. Spokojeně se rozvaloval na Hoseokově hrudi, hrál si s jeho prsty, zatímco sledoval film. Nechal Hoseoka, aby se prodíral jeho vlasy, jak se mu jen zachtělo. A Hoseok to využíval na maximum. Líbal chlapce do voňavých vlasů, hladil jej po odhalené paži, přes útlý bok.
Ani si neuvědomil, jak moc mu fyzický kontakt chyběl.
Hoseok se ani nesnažil tvářit, že dává pozor na dění na obrazovce a nepozoruje Yoongiho rozkošný profil. Chlapec se zasmál vtipné scéně. Hoseok okouzleně sledoval jeho smích. Byl tak nádherný. Jemný dotek na tváři, bradě. Yoongi se na něj otočil, v očích otázka. Nestihl ji vyslovit, protože Hoseok spojil jejich rty v polibku.
Pomalu si hrál s chlapcovými rty. Nikam nespěchal, měl čas. Mazlil se. S Yoongim polibky nikdy nebyly ničím víc, než potřebou blízkosti. Yoongi jej objímal, prsty bloudily v jeho vlasech na zátylku. Tak vláčný, tak dokonale poddajný.
Hoseok se na okamžik odpojil od jeho rtů, odtáhl se, podíval se mu do očí. Yoongi na něj hleděl, oči zvláštnější, než kdykoli předtím. Pohladil jej po tváři, dotek nepatrný jako otření motýlích křídel. A poté dlouhé řasy překryly duhovky, jak se chlapec natáhl pro další polibek.
Yoongi jej líbal způsobem, který říkal víc než tisíce slov. Hoseok jeho lásku a péči téměř nemohl vydržet. Odtáhl se, podíval se chlapci do očí. Pátral. Yoongi se jen pousmál, tvář skrývaje do ohbí přítelova krku. Hoseok na kůži cítil jeho vyrovnaný dech. Chlapec se o něj nepatrně otíral tváří, zatímco prsty hladily klíční kost. První polibek byl nepatrný, Hoseok si jej téměř ani nevšiml. Yoongi se dál otíral o jeho hrdlo, sem tam mu daroval lehké políbení.
Hoseok na takhle mazlivého Yoongiho nebyl zvyklý. Naopak, byl jeho chováním zmatený. Netušil, co si může dovolit a kam až chce Yoongi zajít. Rozhodl se proto, že počká, až si chlapec sám určí hranici.
Yoongi se přestal věnovat citlivé kůži jeho krku, změnil polohu a než se Hoseok nadál, seděl mu obkročmo na břiše. Dlouhé minuty se ani jeden z nich nepohnul, jen se dívali. Yoongi vypadal, že se nedokáže nabažit toho pohledu, v očích neskrývaný obdiv. Jeho prsty se pomalu přiblížily k Hoseokově tváři. Hladily - tváře, nos, čelo, rty, oční víčka. Yoongi se jemně dotýkal kontur Hoseokova obličeje, snad je nechtěl nikdy zapomenout.
Hoseok se nechával laskat, obě dlaně položené na Yoongiho nahých stehnech. Zavřel oči, poddával se chlapcově péči.
Palec pohladil rty, poté zmizel a byl nahrazen jemným políbením. "Miluju tě."
Hoseokovy dlaně si ze stehen našly cestu k bokům. Opatrně je sevřely, když Hoseok chlapce pomalu pokládal do přikrývek, načež na něj nalehl. Pátral v Yoongiho očích. Ztratil se v citu, který v nich viděl.
A tam, v to deštivé podzimní odpoledne, konečně uvěřil, že mu Yoongi už nikdy neodejde.
Poháněný tím náhlým procitnutím se opět sklonil k chlapcovým rtům. Bral si je o něco razantněji než předtím.
To všechno je moje, křičela jeho mysl.
Opustil Yoongiho rty, napřímil se. Jeho dlaně si našli cestu pod chlapcovo tričko, jemně hladily jeho boky. Díval se chlapci do očí, čekal na svolení.
Jeho svět se otřásl v základech, když Yoongi přikývl.
Pomohl mu zbavit se trička. Posadil se mu na stehna. A jen se díval. Trvalo to dlouhé minuty, než byl schopný se nabažit toho pohledu dost na to, aby se chlapce dotknul. Jemně jej hladil, klíční kosti, hruď, propadlé břicho. Bělostná kůže byla tak hebká pod bříšky jeho prstů. Už dávno zapomněl, jaký to byl pocit, moct se dotknout.
Sklonil se, políbil chlapcovo hrdlo, klíční kost. Olízl růžovou bradavku. Jen mlhavě vnímal Yoongiho ruku, jak jej hladí ve vlasech, když se prolíbával přes klaviaturu žeber. Držel v dlaních chlapcovy boky, rty se věnovaly podbřišku. A Yoongimu ze rtů unikl tichý sten. V ten moment jako kdyby Hoseok ztratil příčetnost. Tak dlouho ten zvuk neslyšel… chtěl víc.
"Můžu?" zeptal se, hlas hrubý.
Yoongi přikývl a trochu se nadzvedl v bocích, aby mu umožnil stáhnout z něj spodní prádlo.
Hoseok si jej prohlížel. Chlapec se pod jeho pohledem zachvěl, stydlivě si přehodil paži přes obličej. Hoseok se nedokázel odtrhnout pohled. Rudá tvář, rozcuchané vlasy. Drobné tělo, tak dokonale nahé. Mapoval pohledem vystouplé kosti, bříško. Zálibně si olízl rty, když se dostal očima k cestičce z chloupků, která vedla od pupíku k polovzrušené chloubě.
"Nestyď se," zašeptal Hoseok. "Jsi tak nádherný."
Yoongi si z obličeje ruku nesundal, ale to nevadilo. Hoseok stále nemohl uvěřit tomu, že má dovoleno se dotýkat. Téměř s nábožnou úctou pohladil vnitřní stranu Yoongiho stehen. Užíval si zachvění, které při tom doteku prošlo chlapcovým tělem.
Položil se na bok vedle Yoongiho, objal jej. Vtiskl mu polibek na spánek. "Opravdu to chceš?"
Viděl jej nahého už nesčetněkrát, tisíckrát si jej vzal. A přesto, tentokrát to bylo tak jiné. Jako kdyby to dělal poprvé. A možná dokonce dělal, Yoongi už byl jiný člověk. Chtěl si být jistý, že nic neuspěchá. Že se Yoongimu bude líbit každý polibek, každý dotek. Každičká sekunda.
Vokálního souhlasu se Hoseok nedočkal, místo toho se mu Yoongi konečně podíval do očí, poté si jej přitáhl blíž a políbil jej. Jinak než předtím. Hladově, chtivě. Dobýval se do Hoseokových rtů, nárokoval si je.
A Hoseok věděl, že jej Yoongi chce.
Jeho ruka přes chlapcovo bříško až k chloubě přeběhla snad sama. Hoseokovy prsty se klepaly, když přejely po celé Yoongiho délce. Bylo to dlouho, co jej naposledy cítil v dlani. Yoongi mu vzdychl do rtů, když jej stisknul, zapumpoval, pohladil špičku. Poté začal netrpělivě tahat za lem Hoseokova trička.
Hoseok ho poslechl. Přetáhl si tričko přes hlavu a odhodil ho kamsi do neznáma. Položil se zpátky vedle chlapce, jeho ruka si opět našla cestu k jeho erekci. Yoongi tiše vzdychal, čelo opřené o Hoseokovu tvář. Jeho prsty mapovaly Hoseokovy břišní svaly, toulaly se po každém milimetru kůže.
Hoseok zalapal po dechu, když Yoongiho dlaň zmizela za gumou jeho tepláků a promnula jej.
Yoongi se na pár sekund přisál na Hoseokovy rty, poté vzhlédnul. "Vezmi si mě, Hoseok-ah."
Oslovenému jako kdyby se v hlavě náhle vyrojily všechny vzpomínky na stovky nocí, které spolu strávili. Hleděl do Yoongiho očí a dokázal si přesně vybavit, jaké to bylo. Hlasité vzdechy, místnost vonící potem a sexem. Yoongi pod ním, Yoongi sedící mu v klíně, Yoongi na všech čtyřech. Yoongiho rty na jeho penisu. Yoongi opřený o zeď v chodbě. Yoongi honící ho u baru, kouřící jej na záchodech v klubu.
Podíval se na Yoongiho úšklebek a bylo mu jasné, že myslí na to samé.
Jemně jej pohladil po tváři.
Také mu bylo jasno, že ta doba už je pryč.
Bez přerušení očního kontaktu Yoongiho podebral pod koleny, udělal si mezi nimi místo. Nalehl na něj a se vší něhou, které byl schopen, si opět přivlastnil jeho rty. Yoongi mu do nich žádostivě zaskučel, zvedl se v bocích, aby se mohl o Hoseoka otřít svou erekcí.
Hoseok se té nedočkavosti pousmál, konečně jistý, že si Yoongiho může přivlastnit.
Napřímil se, natáhl se k nočnímu stolku, podal si lubrikant. Trochu gelu si dal do dlaně, než Yoongiho opět uchopil. Chvíli mu trvalo, než se do toho dostal, ale nakonec si přesně vybavil, co se Yoongimu líbilo. Jak by také mohl zapomenout. Dlouhé týdny, když byl chlapec pryč, žil jen z rekapitulování si těch okamžiků.
Brzy se mu chlapec kroutil pod rukama, rudý, vzrušený, nedočkavý. Hoseok si jej prohlížel, hravě stiskl jeho délku v dlani. Chlapcovo zavzdychání šlo přímo do jeho penisu, až jím to zaškubalo. Hoseok ze sebe rychle stáhl kraťasy, promnul se.
Yoongi na něj hleděl zpod sklopených řas, rty rudé. A Hoseok jej chtěl ochutnat. Sklonil se k němu, pojal jej do úst skoro až po kořen. Yoongi se nezmohl na nic, kromě škubnutí boky. Jeho prsty si našly cestu do Hoseokových vlasů, jemně za ně zatahaly.
Hoseok k němu vzhlédl, všiml si, že mu Yoongi podává lahvičku lubrikantu. "Neprotahuj to už."
To ani nebylo v plánu. Hoseok si na ruku přidal trochu gelu. Nepřestával se rty věnovat Yoongiho délce, když do něj pronikal prvním prstem. Čekal, že to půjde špatně, ale chlapec byl už připravený.
"Doufal jsem," prohodil, když si všiml Hoseokova tázavého pohledu. "A nudil jsem se ve sprše."
Hoseok jen stěží vstřebával fakt, že si Yoongi hraje sám se sebou ve sprše, jen pár metrů od něj. Možná celé měsíce. Zavrčel, přidal další prst, zatímco druhou rukou rychle klouzal po vlastní chloubě.
Třetí prst přidal jen, aby si mohl být jistý, že chlapci neublíží, opravdu to nebylo třeba. Připravený byl dost. Než se nadál, seděl mezi Yoongiho nohama a potíral se lubrikantem.
Sklonil se k Yoongimu, políbil jej. Pomalu, procítěně. Ignoroval touhu, kterou cítil. Pohladil jej po vlasech, opřel se čelem o jeho. A na jeden příraz jej vyplnil.
Yoongi zalapal po dechu a objal Hoseoka. Zarýval mu prsty do ramen, zatímco si ho Hoseok bral. Rychle a nekompromisně, přesně tak, jak to měl Yoongi rád, ale přesto nekonečně jemně a opatrně.
Oba dva věděli, že nevydrží dlouho. Hoseok držel Yoongiho v náručí, když se do něj nořil, chlapec se mu ztrácel pod rukama. Sklonil se pro polibek. Yoongi se mu probojovával do úst, bral si je jazykem, zatímco se tempo Hoseokových přírazů stupňovalo.
Hoseok se udělal první. V Yoongim ještě setrval, čistě pro ten pocit. Poté z něj vyklouzl, vtáhl si jej do objetí. Yoongi se mu opřel tváří o rameno, když ho Hoseokova ruka jistě vedla k vrcholu.
Chlapec se mu v náručí prohnul, táhle zasténal, když bílá tekutina potřísnila Hoseokovu dlaň.
"Miluju tě," zašeptal Hoseok a políbil chlapce do zpocených vlasů.
A svět se aspoň na okamžik zdál perfektně růžový.
 


Komentáře

1 Asuka Asuka | E-mail | Web | 14. prosince 2016 v 17:16 | Reagovat

Už si pár týdnů lámu hlavu na tím, zda se dá zamilovat do povídky. A ta tvoje je toho důkazem. Na jednu stranu, tady skoro brečím nad tím, že už je konec, ale na druhou... Tohle nepotřebuje pokračovat. Skončilo to naprosto dokonale.
Teď si asi vlezu pod deku a půjdu to číst celé znovu. A pak... třeba umřu.

2 Hatachi Hatachi | Web | 14. prosince 2016 v 20:44 | Reagovat

To nejlepší nakonec. Jo...to se mi líbí. Moc se mi to líbí. A celá tahle barevná povídka byla naprosto skvělá. Děkuju...

3 voskii voskii | Web | 14. prosince 2016 v 23:08 | Reagovat

I'm crying. I'm dying, idk anymore. Co je to vlastně pojem žít, dýchat, nebo se aspoň snažit tvářit, že jsem v pohodě? Protože nejsem. (งಠل͜ಠ)ง
FITE ME GURL, fite me!
Takže... jsem to stále nerozdýchala. Víš, co by se hodilo? Epilog. Takhle krásně před Vánoci, poslední středa... Co budu dělat? Bude mi to chybět. Hoseokův charakter už ze sebe jen tak nevymažu. Mám totiž nový motto — find a man like (Hotaru's) Hoseok. A heil Hotaru or smth.
A tahle poslední kapitola... Nikdy jsem nebyla ve škole červenější. Ne, když si to spolužačka tiše vedle mě předčítala.... C:
Děkuju moc.

Ámen.

4 Sylvie Sylvie | 15. prosince 2016 v 16:31 | Reagovat

Skvělé zakončení. ;-) Líbí se mi, že si už v klidu mohou připustit co se stalo v minulosti,hlavně Yoongi, aniž by je to vracelo k jeho tehdejšímu já. (snad to dává smysl...po přečtení kapitoly jsem lehce dezorientovaná tak mě omluvte) >_<

5 S c a r s S c a r s | Web | 2. ledna 2017 v 21:10 | Reagovat

Tak se mi konečně podařilo dostat k poslední kapitole a nemohu být za tento konec víc radši. Do posledního momentu jsem ti totiž nevěřila, že to bude mít happy end, ale příjemně jsi mě překvapila. Byla to skvělá povídka! :3

6 Jannie Jannie | 11. května 2017 v 18:31 | Reagovat

...už půl hodinu brečím... To je tak moc dokonalé. Nedostávají se mi slova... Neskutečně se ti to povedlo, nádhera!
S mým požádat o povolení si povídku zkopírovat do wordu a uložit na čtečku?

7 Jannie Jannie | 11. května 2017 v 19:30 | Reagovat

[6]: ...smaž ten komentář, napíšu druhý... já jsem jen trošku zfetovaná... Ale na ten poslední řádek se nemůžu ani podívat...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
TOPlist
Follow on Bloglovin

since 1.6. 2013